Už jako studentka třetího ročníku Gymnázia Terezy Novákové v brněnských Řečkovicích se Kateřina Kudličková dostala do laboratoří Masarykovy univerzity. V rámci středoškolské odborné činnosti se podílí na výzkumu příčin leukémie. Za svoji práci byla koncem loňského roku oceněna v soutěži České hlavičky.
„Zkoumali jsme zatím neprobádané geny RNFT1 a RNFT2, konkrétně jejich míru exprese, což je proces, při němž se tyto geny převádí na bílkoviny,“ vysvětluje středoškolačka.
Výzkum vedený Vítězslavem Bryjou z Přírodovědecké fakulty MU, který pracuje s daty o pacientech s chronickou lymfocytární leukémií ve Fakultní nemocnici Brno, ukázal, že 50 procent pacientů s vyšší expresí těchto genů do pěti let od diagnózy zemřelo.
„Problému jsme se věnovali dál a zjišťovali jsme dopad i na samotné buňky. Když je u nich vysoká exprese těchto genů, tak se nejsou schopny množit a dochází k buněčné smrti,“ konstatuje Kateřina s tím, že rozvoj buněk se zastavuje v určité fázi, kdy zrovna dochází k syntetizaci DNA.
„Na to jsme přišli díky tomu, že jsme v laboratoři zkoumali lidské embryonální buňky,“ popisuje výzkum gymnazistka a dodává, že sice dochází ke smrti buněk, nicméně při vysoké expresi genů RNFT1 a RNFT2 paradoxně dochází k množení leukemických buněk.
„Zatím nevíme, proč tomu tak je. Teď zkoumáme, jaký mají tyto geny vliv na mezibuněčnou signalizaci, která řídí dělení, expanzi a diferenciaci embryonálních buněk. Pro náš výzkum je ale hlavně důležitá souvislost této dráhy s hematopoetickými kmenovými buňkami. To jsou základní krevní buňky, z nichž pak vznikají všechny ostatní – bílé a červené krvinky a další,“ přibližuje studentka.
Pokud dojde k nekontrolovanému množení a expanzi této základní buňky, která zároveň není zcela zralá, dochází ke vzniku leukémie. „Rozhodli jsme se tedy zkoumat, jestli geny interagují v této mezibuněčné signalizaci při rozvoji leukémie.“
Výsledky z výzkumu, na kterém se studentka výrazně podílela, se už teď dají využít. „Můžeme stanovit takzvaný prognostický marker, což jsou kritéria, na jejichž základě se určuje vážnost onemocnění a jeho léčba,“ vysvětluje studentka gymnázia.
K projektu se dostala přes středoškolskou odbornou činnost. „Abych našla zajímavé téma, přihlásila jsem se do vědeckého výukového centra Bioskop na Masarykově univerzitě určeného pro středoškoláky. Právě tam mě zaujal výzkum docenta Bryji, a tak jsem mu poslala motivační dopis, zašla jsem na pohovor a měla štěstí,“ směje se výzkumnice. Biologie je dlouhodobě její oblíbený obor. A už je rozhodnutá. Po maturitě chce pokračovat ve studiu na Lékařské nebo Přírodovědecké fakultě MU.
Život Kateřiny se ale neodehrává jen mezi stěnami laboratoře. „Hraju první ligu volejbalu tady v Brně za Sokol Jehnice, chodím si přivydělávat na brigády a občas stihnu zajít i do školy,“ usmívá se studentka, která má individuální studijní plán, díky němuž může dva týdny v měsíci strávit v laboratořích.
Mezi spolužáky je prý ale za úplně normální holku. „Nemyslím, že bych byla vnímaná jako nějaký nerd. Jsem normální uťáplá puberťačka, na nic si nehraju,“ říká Kateřina a jedním dechem dodává, že s výstupy ve středoškolské odborné činnosti ještě nekončí. Díky vítězství v soutěži má už také v kapse přijímačky na přírodovědeckou fakultu.