Mladá vědkyně chodila původně na jazykové gymnázium, kde měla biologie či chemie jen omezený počet hodin. Přesto ji tyto obory zaujaly a dnes v nich patří mezi velké české naděje. K řadě ocenění, které v poslední době získala, nejnověji přidala Cenu rektora MU za mimořádné výzkumné výsledky pro mladé vědce do 35 let.
Už od bakaláře se věnuje studiu toho, jak spolu buňky v těle komunikují, konkrétně zkoumá takzvanou Wnt signalizaci a její úlohu ve vzniku a rozvoji chronické lymfocytární leukémie, což je nejčastější leukemické onemocnění dospělých lidí. „I když existuje několik léčebných postupů, nedá se tato nemoc zcela vyléčit a často se vrací v horší formě. My se aktuálně zabýváme vývojem nových typů léčiv, které by mohly její rozvoj zpomalit,“ uvedla Janovská.
Přestože chodila na jazykově zaměřenou střední školu, i díky výborným učitelům ji víc bavily přírodní vědy a při přechodu na vysokou se rozhodovala mezi medicínou a biologií. Nakonec si vybrala molekulární biologii a genetiku, ale vůbec ji tehdy nenapadlo, že jednou bude trávit dlouhé hodiny v laboratoři a u počítače a už vůbec ne vývojem léků na konkrétní chorobu.
„Myslím, že většina z nás se na tento obor zapsala, protože zněl zajímavě a v nás přetrvávalo nadšení z přednášek o genetice na střední škole zaměřených spíše na klinický přístup. Ale to, co dělám, je zcela odlišné, a taky extrémně zajímavé. Každý den řeším nové výzvy, vytvářím vlastní projekty a hledám řešení. Nikdy to není stejné.“
Janovská prošla od základního výzkumu až k tomu aplikovanému. Od dřívějších zjištění, že jedna z drah Wnt signalizace je důležitá pro vznik a šíření chronické lymfocytární leukemie se s kolegy posunuli ke studiu toho, jaké konkrétní bílkoviny jsou v tomto případě v buňce přítomné, v jakém množství a jaký vliv má aktivita této dráhy například na migraci jednoho typu bílých krvinek nebo na jejich interakci s bezprostředním okolím.
„Později jsme zjistili, že v případě agresivní formy nemoci se v buňkách pacientů tvoří nadměrné množství specifických bílkovin nazývaných Wnt ligandy, a snažili jsme se zjistit, jaká je jejich úloha. Došli jsme k tomu, že se podílejí na regulaci pohybu buněk a jejich komunikaci s okolními buňkami. Testovali jsme zablokování specifické části této mezibuněčné komunikace. Pozastavili jsme činnost enzymu kasein kináza 1, který je klíčovou složkou Wnt signalizace. Nyní hledáme látky, které by to uměly ještě lépe než ty, které jsme využívali při laboratorních testech,“ popsala svou práci Janovská.
Práce na stále se rozvíjejícím projektu ji baví a zůstává na přírodovědecké fakultě i jako postdoc. „Byla jsem na krátké stáži na Institutu Karolinska, kde jsme potřebovali provést část technicky náročných experimentů, a plánuji i delší pobyt v zahraničí, protože je to nezbytné pro získání zkušeností. Zatím mě ale naplňuje práce, která běží tady.“
Mladá vědkyně už v minulosti získala za svou práci například cenu ministra školství nebo cenu Sanofi udělovanou francouzským velvyslanectvím. Různá ocenění vnímá jako odměnu za dosavadní výzkum a jeho výsledky, a to i pro kolegy. Těší ji také to, že se s prací vědců seznámí více lidí. Veřejnost se tak dozví o tom, co se na univerzitě děje, a vědecká práce nezůstává jen za zdmi laboratoří.