Přemýšlíte nad tím, že byste příští akademický rok jeli na semestr nebo dva studovat do zahraničí? Je sice teprve půlka podzimu a další akademický rok je ještě v nedohlednu, už je ale čas začít nad tím přemýšlet.
Pomalu se totiž blíží prosincové a únorové období, kdy se podávají přihlášky pro příští akademický rok na univerzity v Evropě i mimo ni. Nenechávejte rozhodování na poslední chvíli – štěstí přeje připraveným. Ideálně s vyřizováním začněte aspoň měsíc dopředu.
Kde začít? Poradí interaktivní mapa na dosveta.muni.cz
Programů, přes které můžete vyjet do zahraničí, je celá řada (není to jen Erasmus) a kdekdo se může v té spoustě možností lehce ztratit. Jak tedy začít? Jednoduše: Navštivte stránku Centra zahraniční spolupráce Masarykovy univerzity a nebo rovnou interaktivní mapu, která vám pomůže odpovědět si na nejzásadnější otázku: Kam vlastně můžu jet?
Mapa nabízí seznam všech škol, se kterými jsou uzavřené smlouvy na katederní, fakultní i celouniverzitní úrovni. Když máte místo vybráno, mapa vás přesměruje na web CZS, kde najdete informace o programu, přes který se tam dá jet, a také o uzávěrkách přihlášek a výši měsíčního stipendia.
Prozkoumejte univerzity i nabízené předměty
Jestli už jste se rozmysleli, kam chcete jet studovat a na jak dlouho, nezapomeňte si dopředu na webech zahraničních univerzit zjistit, kdy tam začíná semestr a jestli se nekryje se semestrem nebo zkouškovým obdobím na Muni. Prozkoumejte také, jaké předměty škola nabízí, jaký je vyučovací jazyk, jestli existuje možnost ubytování na kolejích nebo jestli je možné při škole pracovat.
Zeptejte se spolužáků i oborového koordinátora
Na to, jaké to na zahraničním pobytu je, je nejlepší se zeptat někoho, kdo už na něm byl. Určitě máte starší spolužáky, kteří už někde studovali a řeknou vám, co od studijního pobytu čekat. A třeba vám taky doporučí, kam (ne)jet.
Na spoustu otázek vám odpoví také oborový koordinátor na katedře či fakultě (v případě právnické a ekonomicko-správní fakulty je to fakultní koordinátor). Ten vám zároveň dá kontakt na studenty, kteří studovali na univerzitě, kam plánujete jet. A nezapomeňte se koordinátora také zeptat, jak je to s uznáváním předmětů, abyste po návratu nebyli nemile překvapeni.
Informace o zkušenostech studentů ze všech českých univerzit si můžete přečíst také v databázi závěrečných zpráv z Erasmu, kde se dočtete i informace o průměrných měsíčních výdajích vysokoškoláků.
Zjistěte si, jak vypadá přijímací proces
Přihláška na zahraniční programy vypadá různě: Někde stačí odevzdat motivační dopis, výpis známek a prokázat znalost jazyka například certifikátem, maturitním vysvědčením nebo známkou z jazykové zkoušky v ISu. Někdy je ale nutné dodat také doporučující dopis akademika nebo projít pohovorem.
Zjistěte si proto, jak vypadá přihlašovací proces u jednotlivých programů. A pamatujte: u univerzit, o které je velký zájem, rozhoduje studijní průměr i mimoškolní aktivity a zkušenosti v oboru. Takže se snažte o co nejlepší známky.
Dejte si záležet na motivačním dopisu
Napsat motivační dopis možná zní jako formalita, ale rozhodně byste ho neměli podceňovat – právě motivační dopis totiž ukáže, jak moc chcete na zahraniční univerzitě studovat. Podle Pavly Zapletal, institucionální koordinátorky programu Erasmus+ na Masarykově univerzitě, by měl motivační dopis alespoň odpovídat na otázku, jak studentovi pomůže zahraniční pobyt v jeho studiu a ideálně i třeba s diplomovou prací.
„Popsat osobní motivaci pro danou zemi je sice fajn, ale v dopisu nesmí chybět akademická motivace. Student by měl také motivačním dopisem prokázat, že univerzitu, na kterou se hlásí, dobře zná – minimálně tím, že už ví, jaké předměty by si na ní rád zapsal. Dobré je taky zdůraznit, v čem se výuka liší proti Muni a co mu dá navíc,“ radí Pavla Zapletal.
Nepromeškejte uzávěrku přihlášek
Pokud už máte přichystané všechny dokumenty, zbývá jediné: Nepropásněte uzávěrku přihlášek. Ta se liší program od programu – v zásadě je ale potřeba si pamatovat, že pokud chcete studovat v Evropě, přihlášky do prvního kola programu Evropské unie Erasmus+ se podávají v únoru na katedře nebo na fakultě. Druhé kolo (s omezeným výběrem univerzit) následuje v dubnu nebo v květnu a třetí v září. Na zahraniční pobyt získávají studenti MU stipendium ve výši od 480 do 600 euro na měsíc (cca 11 700 až 14 500 tisíc korun na měsíc) podle toho, do kterého státu míří.
Přes evropský Erasmus mohou studenti vyjet také na pracovní stáže v Evropě, přihlášky sbírá CZS MU čtyřikrát ročně: na konci ledna, dubna, července a října. Na zahraniční stáž poskytuje Masarykova univerzita studentům stipendium ve výši od 630 do 750 euro na měsíc (cca 15 až 18 tisíc korun na měsíc) v závislosti na tom, do jaké země studenti vyjíždějí na stáž.
A pokud chcete studovat mimo Evropu, do 15. prosince se podávají přihlášky na tzv. partnerské univerzity a programy ISEP a Erasmus+ ICM. Výměnný program na partnerských univerzitách MU studentům nabízí možnost vycestovat do některé z 16 zemí mimo Evropu, například do USA, Kanady, Číny, Ruska, Japonska, Austrálie, Brazílie či Mexika se stipendiem 20 tisíc korun na měsíc. Další výměnný program ISEP dává studentům MU unikátní možnost studovat v USA, Kanadě, Austrálii a desítkách dalších zemí za stejné náklady jako v Česku.
Přes výměnný program Erasmus+ ICM mohou studenti MU vyjet za studiem na nejrůznější mimoevropské univerzity, v minulosti například na Filipíny, Srí Lanku či Kubu a Dominikánskou republiku. Studenti získají stipendium 700 eur na měsíc (cca 17 tisíc korun) a MU jim proplatí i zpáteční letenku. Seznam univerzit zapojených do programu Erasmus+ ICM se každý rok mění v závislosti na přiděleném grantu a je potřeba sledovat web Centra zahraniční spolupráce MU.
Tak to nepromeškejte.