Září se na univerzitě nikdy neobejde bez zmatků a emocí, a to především proto, že se na akademické půdě objevují nové tisíce zmatených, ztracených a vůbec zoufalých duší bloumajících chodbami. Týden od 19. září nebyl výjimkou. Všude se zahajovalo, vítalo a seznamovalo, ale každá fakulta se poprala se začátkem semestru po svém. Zatímco někam už dorazil módní trend orientačních dnů, jinde se jelo naplno už od pondělí.Cestu orientačního týdne zvolila Fakulta sociálních studií. V pondělí večer se zastřešený dvorek rozezněl zahajovacím koncertem a od úterý do čtvrtka škola ožila čilým ruchem. Ve zbrusu nové aule se konaly přednášky, na nichž se na velkoplošné projekci předváděla práce s ISem a s knihovním a e-learnigovým systémem. Ve čtvrtek se konalo setkání vyučujících se studenty podle jednotlivých oborů, na němž se ujasňovaly studijní požadavky a rozvrhové záležitosti. Celý orientační týden navíc naplnilo výbornou atmosférou občanské sdružení Přesahy. Kromě řady kulturních akcí nabídlo prvákům posezení se studenty vyšších ročníků, kde se nováčkům dostalo řady neotřelých rad. „Moc se mi líbilo, že nám řekli věci, které bychom se od profesorů nebo z internetu určitě nedozvěděli,“ hodnotil setkání čerstvý student žurnalistiky.
Studenti vyšších ročníků Právnické fakulty již poněkolikáté uspořádali tzv. Setkání s prváky. Foto David Povolný.
Podobnou cestou se vydala i Filozofická fakulta. Ta k tomu byla však spíše dohnána opožděnou rekonstrukcí a stěhováním do nových prostor v ulici Gorkého získaných po FSS. Vedení fakulty odložilo začátek výuky až na 26. září a první týden byl na většině oborů zasvěcen seznamování prváků s novým prostředím. FF byla sice ve výsledku takřka poloprázdná, přesto však řada studentů zamířila na konzultace k vybraným profesorům.
Na Pedagogické fakultě se už od pondělního rána tísnily desítky budoucích učitelů a učitelek, kteří hromadně jásali před nástěnkou, kde se dočetli, že škola začíná až druhý den. Méně šťastní už byli ti, mezi které někdo rozšířil fámu, že na FSS se nezačíná s výukou dřív než v deset ráno. Na PdF se totiž běžně učí už před sedmou hodinou ranní. Na pondělním zahájení, které probíhalo v několika vlnách po různých oborech, vládla příjemně nervózní atmosféra. Studenty mile uvítal pan děkan, ale většinu programu měl na starosti studijní proděkan a vedoucí studijního oddělení. Oba nasadili uklidňující tón a přimlouvání se za zodpovědnost a průběžné studium. „Bylo fajn, že přišli i učitelé z jednotlivých oborů a poradili nám, kde třeba sehnat nedostatková skripta,“ svěřila se jedna z budoucích učitelek.
Velice příjemné a neformální přivítání si pro prváky připravili na Právnické fakultě studenti vyšších ročníků, kteří uspořádali ve své proslavené aule tzv. Setkání s fakultou. Vzhledem k známému faktu, že „právníci“ chodí do školy snad nejméně ze všech, nemohlo v sále nezaznít, že nutné bude chodit asi tak na dvacet procent přednášek. Sál pak téměř neustále duněl smíchem stovek prváků. „Odpusťte mi můj severomoravský přízvuk, už jsem se tak narodil,“ uvedl se jeden z „mazáků“ agitujících za kandidování do senátů. Prváci byli lákáni také ke vstupu do studentských spolků nebo k účasti na projektech rozvíjejících právnické dovednosti. Kromě tradičních varování před profesory zvanými „smrťáci“ a doporučení, které předměty si rozhodně zapsat a které nemají vůbec smysl, zazněl však také jeden zajímavý apel. „Ze všeho nejdůležitější je sehnat si pořádné přátele,“ zdůrazňoval jeden ze starších studentů. V dnešní době přeplněných, anonymních fakult a rozvolněného kreditního systému vyznívala tato rada pro nastupující generaci studentů jako skutečně potřebná.
