Na střední to člověka možná ani nenapadne, ale nastavení škol není zdaleka tak neměnné, jak by se mohlo zdát. I vy sami máte spoustu možností, jak ovlivnit to, jak vypadá váš obor nebo prostředí na fakultě a univerzitě. Nejvíc toho vy sami zmůžete změnit kandidaturou do akademických senátů nebo angažováním se v programových radách. O co přesně jde?
Pokud jste na svojí škole zažili studentský parlament, vězte, že akademický senát je jeho obdoba, jen s daleko větší mocí ovlivňovat dění. Na jednáních se řeší například pravidla studijního a stipendijního řádu, poplatky za studium nebo se volí vedení fakulty či rovnou celé univerzity.
„Přišlo mi to jako zajímavá příležitost podívat se na fungování univerzity zevnitř. Zároveň jsem měl vizi přispět k lepší komunikaci mezi vedením a studenty. Je to možnost měnit věci k lepšímu, i když častokrát je to náročnější, než se na první pohled zdá,“ vysvětluje studentský senátor Tomáš Varga, co ho vedlo k tomu, že do senátu kandidoval.
Dnes je členem svého fakultního a šéfem studentské komory toho celouniverzitního, což mu v minulých týdnech přineslo spoustu zkušeností. Kvůli koronaviru totiž museli studenti ze dne na den opustit budovy školy a přesunout se do online prostoru. Znamenalo to, že bylo potřeba mezi studenty a pedagogy dohodnout podrobnosti toho, jak to bude fungovat, aby to oběma stranám vyhovovalo.
Jiná možnost, jak se aktivně podílet na dění, je členství v radách jednotlivých studijních programů. Díky tomu, že Masarykova univerzita nedávno získala takzvanou institucionální akreditaci, může si škola o svých programech sama rozhodovat. Pojí se k tomu velká odpovědnost a jedním z jejích projevů je právě existence rad. Spolu s akademiky je tvoří studenti, zaměstnavatelé nebo absolventi, kteří mají pravidelně mluvit o obsahu studijních programů.
Členkou jedné z nich je i Veronika Pšenáková. „Prvně jsem neměla zájem se přihlásit, vnímala jsem jako svoji zodpovědnost věnovat se víc studiu. Když se ale dlouho nikdo nehlásil, neodolala jsem touze lépe pochopit, co stojí za strukturou vzdělávání, které je nám studentům jen jednoduše předložené. A taky mě zajímal průběh kontroly kvality u nás na katedře,“ vysvětluje Veronika, která studuje speciální pedagogiku.
„Na prvních dvou setkáních jsme byli vyzváni k aktivitě a spolupráci. Dokonce nás poprosili o pomoc v konkrétních problémech, kde by náš pohled studenta mohl být přínosný,“ dává příklad úkolu pro členy. Přiznává, že na začátku měla problém oprostit se od pocitu, že do toho, jak systém vzdělání vypadá, nemá co mluvit. „Pak jsem si ale uvědomila, že nemůžu být jen pasivním příjemcem, ale celý ten proces, který se za tím ukrývá, můžu ovlivnit.“
Tomáš Varga k tomu přidává jiné klady. Působení v senátu ho naučilo, že dobře fungující studentská sekce senátu může velice pozitivně ovlivnit chod celé univerzity. A vyplatí se i pro budoucí kariéru. „Člověk se naučí toleranci, respektu vůči ostatním, týmové práci a najde kopu dobrých kamarádů.“
