Akci, při níž programátoři, případně ve spolupráci s grafiky a webdesignéry, intenzivně pracují na zadaném softwarovém projektu, organizovala Varšavská univerzita. Cílem hackathonu, do kterého se zapojilo devět týmů, bylo navrhnout nové technologie, které pomohou ve vzdělávání v době pandemie, ale i mimo ni a bude je možné univerzálně implementovat. Katedru informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty MU reprezentovaly hned tři týmy.
Nejúspěšnější tým s názvem ICQ navrhl službu KLIC, která se zaměřuje na pomoc vyučujícím s výukou studentů se specifickými potřebami. Součástí služby je i vzdělávací portál, jehož cílem je připravit vyučující na práci s těmito studenty a umožnit jim se certifikovat. V prvním ročníku hackathonu díky tomu tým obsadil třetí místo. Další dva studentské týmy MU se umístily na čtvrtém a sedmém místě.
„I když v soutěži šlo o vylepšení distanční výuky z pohledu studentů, rozhodli jsme se na problém nahlédnout z druhé strany. Naše služba KLIC tak má sloužit především pedagogům. Snažili jsme se najít skupinu, která může online výukou strádat nejvíce a napadlo nás zaměřit se na studenty se specifickými potřebami, tedy například s dyslexií, barvoslepostí nebo ADHD,“ vysvětluje za tým ICQ studentka Právnické fakulty MU Adéla Řiháková, která v týmu doplnila studenty Filozofické fakulty MU Markétu Kučerovou, Štefana Kuklu a Marka Augustina.
KLIC je tak souborem kurzů pro pedagogy, které pomohou přizpůsobit výuku studentům, kteří to potřebují. „Služba KLIC není stavěna na myšlence toho, že se mají ostatní studenti omezovat. Hlavní motivace naší práce spočívala v tom, že v každém studentovi dřímá potenciál, který je nutné dostat ven. Není to ovšem možné, když před studentem stojí nezdolná překážka způsobená jeho specifickými potřebami,“ vysvětluje Řiháková s tím, že součástí služby byly i placené moduly, které mohou sloužit firmám nebo soukromníkům.
Podle Jitky Bartošové z Katedry informačních studií a knihovnictví, která se soutěže zúčastnila jako porotce, odvedly všechny týmy skvělou práci a jejich závěrečné prezentace byly velmi poutavé. Přitom všichni studenti šli do hackathonu bez předchozí přípravy, zadání jim pořadatelé sdělili až v den začátku akce. „Porota měla za úkol ohodnotit navržená technologická řešení na základě čtyř kritérií, kterými byly originalita, univerzálnost, připravenost k implementaci a komerční potenciál. Úkolem porotců nebylo hodnotit samotné uchopení problému ani jeho rozpracování a výzkum problematiky, ale výsledný produkt. Všechny prezentace byly poutavé a všechny týmy udělaly velký kus práce. Z mého pohledu byly ve finálním hodnocení ve výhodě týmy, jejichž technologická řešení byla více rozvinutá, naprogramovaná a připravena k implementaci,“ hodnotí porotkyně.
Vítězné týmy získaly finanční podporu na další rozpracování svých řešení. „Nad zavedením služby do praxe jsme zatím nepřemýšleli především kvůli jiným důležitým projektům. Masarykova univerzita má však pro studenty se specifickými potřebami středisko Teiresiás. Věříme, že naše práce třeba inspiruje jiné univerzity k tomu, aby své prostředí přizpůsobili studentům se specifickými potřebami,“ dodává Řiháková.
