Tým studentů skončil na sedmnáctém až dvaatřicátém místě ze 147 týmů. Je to nejlepší výsledek za více než deset let účasti právnické fakulty v této soutěži.
Vis Moot patří co do rozsahu a prestiže mezi největší soutěže budoucích právníků na světě a týká se problematiky mezinárodního obchodu a řešení sporů v rámci rozhodčího řízení, tedy alternativy k řízení soudnímu.
Právnická fakulta vysílá do této soutěže studentské týmy už řadu let, letos poprvé ale zaznamenala výraznější úspěch. Na finále v Hong Kongu získal brněnský tým po úvodních kolech tolik bodů, že mu to stačilo na 4. místo. V následujících vyřazovacích bojích však narazil na pozdější semifinalisty z University of Mainz a nemohl tedy prokázat své dovednosti i v dalších kolech.
Úspěch zaznamenali také jednotliví soutěžící. V hodnocení řečníků skončili jako desátý z 456 studentů Danylo Romashko a jako jedenadvacátý Jan Šlehofer z brněnského týmu. „Individuální ocenění nás s Honzou samozřejmě potěšilo, odráží však několikaměsíční práci celého týmu a koučů. Právě v týmové práci, kdy jsme všichni upozadili naši osobní důležitost ve prospěch celku, spatřuji reálnou hodnotu této zkušenosti,“ říká Romashko.
Za soutěží, jejíž finálová kola se odehrávají na přelomu března a dubna, stojí rozsáhlá příprava. Na právnické fakultě se Vis Mootu věnuje tým koučů, kteří už v květnu předcházejícího roku vybírají studenty, kteří budou Masarykovu univerzitu reprezentovat.
„Na starosti máme také organizaci celého ročníku, hlídáme termíny, aby studenti potřebné materiály do soutěže odevzdávali včas. Samozřejmě jsme jim také k dispozici pro konzultace. Mimo to komentujeme jejich návrhy písemných podání a nacvičujeme s nimi ústní prezentaci argumentace před rozhodci,“ přibližuje činnost supervizorů jedna z nich, Kateřina Palkovská.
Hlavní příprava a práce na soutěži probíhá v podzimním a jarním semestru v rámci povinně volitelného předmětu. Na podzim musí studenti na základě zadání zpracovat písemná podání, a to za obě strany sporu. Od února je pak čeká ústní část, která se skládá se série cvičných předkol a pak dvou finále – ve Vídni a v Hong Kongu.
V letošním ročníku se například týmy musely vypořádat s aktuální tématikou související s pandemií nemoci COVID-19. V jedné rovině případu museli řešit, zda jde o smlouvu kupní, na niž se vztahují příslušná pravidla mezinárodního obchodu, nebo o smlouvu licenční, kde se tato pravidla neuplatní. Předložená smlouva totiž řešila také využití technologií a některých parametrů vakcíny, a tak se dotýkala i práv duševního vlastnictví.
Druhá rovina soutěžního případu pak znamenala aplikaci pravidel konkrétního rozhodčího soudu, kterým letos byl Swiss Chambers' Arbitration Institution. Studenti se pak museli vyrovnat například i s tím, zda je přípustné vyslýchat svědky online.
V soutěži Vis Moot nejdříve účastníci vypracovávají písemná podání, která se hodnotí samostatně. Ve finále jsou všechny týmy. „V předkolech, která nejsou součástí finálního hodnocení, a samotného finále se tak účastní stovky týmů z celého světa. Soutěž tak má neopakovatelnou atmosféru,“ vzpomíná Palkovská na zážitky z klání, které sama absolvovala ještě jako studentka právnické fakulty.
Právě to, že se letos studenti nedostali do jiných měst a své soupeře potkávali jen v online prostoru, vidí jako jistou nevýhodu. I když nějaké kontakty s kolegy z dalších zemí navázali, je to přece jen jiné než poznat nové lidi v neformální atmosféře. Právě vztahy, které si člověk z takové soutěže může odnést, se pak podle ní mohou výrazně zúročit v budoucnu, třeba při budování vlastní kariéry.
Důležitá je motivace, ne znalosti
Ať už kouči vybírají a připravují tým online či prezenčně, hledají především zapálené studenty. „Musí být ochotní věnovat soutěži čas a učit se novým věcem. Nehledáme hotové odborníky na právo mezinárodního obchodu či arbitráže. Přestože absolvování některého z předmětů z této oblasti může být výhodou, nejedná se o nutnou podmínku pro účast ve Vis Mootu. Hlídáme si jen dobrou úroveň angličtiny, protože v soutěži je velmi důležitá schopnost dobře a jasně se vyjadřovat,“ přibližuje kritéria pro výběr studentů Palkovská.
Obvykle si rovnou volí skupinu šesti až osmi lidí tak, aby se případně mohli účastnit obou finále. Ve Vídni a Hong Kongu se totiž konají klání nezávisle na sobě a každý z účastníků smí vystupovat pouze na jednom z nich.
„Finále jsou stejně hodnotná. To v Hong Kongu vzniklo původně pro právnické fakulty a školy z východních zemí, které to měly daleko do Vídně. V současnosti je otevřené všem, a i když tam jezdí méně týmů, jedná se o ty kvalitní, které už mají dlouholeté zkušenosti s Vis Mootem. Je tam tedy srovnatelná a možná často i vyšší konkurence než v evropské odnoži. I proto nás letošní úspěch právě tam velmi těší,“ zdůrazňuje mladá právnička.
Velký úspěch jsou podle ní výsledky dosažené jednotlivými studenty v soutěži řečníků. „U ústní části byly letos díky online formě velké rozdíly v hodnocení oproti předcházejícím ročníkům. Vis Moot je považován za značně formalistický a dříve se hodnotilo třeba i to, jestli máte na stole hodně poznámek, jak používáte řeč těla a řada podobných věcí, které jde v online prostředí tak trochu zamaskovat. Na druhou stranu ale museli být řečníci hodně výrazní, aby vystoupili z řady a stali se pro porotce zapamatovatelní,“ dodává.
Klíč k profesi
Palkovská se jako studentka do soutěže přihlásila proto, že ji rozhodčí řízení už v té době bavilo. Vis Moot ji jen utvrdil v tom, že se mu chce věnovat i po studiích. „Byl to také velký přínos do budoucna. Potkala jsem tam spoustu přátel a lidí z oboru, což mi otevřelo dveře k vysněnému profesnímu zaměření. I když se třeba člověk nechce věnovat přímo arbitrážím, i tak získá povědomí o praxi a lidé v praxe zase povědomí o něm.“
Dobrá zkušenost ji pak přivedla zpět na fakultu jako koučku soutěže. „Vnímám to jako dobrou příležitost zkusit předat své znalosti a zkušenosti dalším studentům a vlastně tak vrátit to, co jsem já sama díky soutěži získala,“ dodává Palkovská.