Vyrábět zmrzlinu na špejli napadlo Alžbětu Floriánovou, když se v noci v prvním ročníku studia vracela s kamarádkou z večírku a přemýšlely, co jim chybí. „Napadly nás alkonanuky, tedy zmrzliny s obsahem alkoholu. Z týdne na týden jsme začaly zařizovat živnost, shánět garanta, hledaly jsme kuchyň, kde bychom mohly začít něco vyrábět,“ říká studentka pátého ročníku experimentální biologie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity.
Nejprve zkoušely vyrábět zmrzliny na špejli doma a dělaly různé příchutě. Kamarádům to prý chutnalo, protože zásoba nanuků většinou z mrazáku hned zmizela. Poté ještě vyrobily stánek, který postavily na Zelném trhu. „Příprava trvala asi měsíc, než jsme začaly plně vyrábět,“ vzpomíná Alžběta.
První rok v podstatě jen zkoušely, jaká bude struktura nanuků, kolik čeho namíchat a jaké budou poměry surovin ve výrobku. „Pak jsem v předmětu Od nápadu k podnikání potkala Kristýnu, která studuje ilustrátorství, takže nám dokázala udělat webové stránky a celkově mi ukázala nový pohled na nanuky, který jsem před tím neměla. A to byl pro mě jakýsi milník,“ zdůrazňuje Floriánová.
Ve startu podnikání jí hodně pomohl právě předmět Od nápadu k podnikání, který obsahově zajišťuje Jihomoravské inovační centrum ve spolupráci s Centrem pro transfer technologií Masarykovy univerzity. Nápad na výrobu zmrzliny tam přitom přednesla na poslední chvíli.
„Jsem totiž spíš introvert a mluvit před lidmi pro mě byla noční můra. Nicméně jsem se hecnula, vyšla jsem ze své komfortní zóny a řekla jsem o Brnucích. Přihlásila se ke mně skupinka lidí, se kterými jsme na tom mohli celý semestr pracovat a dělat nějaké plány a vize, třeba jaký je náš typický zákazník. Museli jsme si také zorganizovat cash flow,“ popisuje začátky Alžběta s tím, že základní kapitál do podnikání nalila ze svých úspor.
Ovocné zmrzliny se měly jmenovat původně jinak, ale nakonec se rozhodla pro název Brnuky. „Je to krátké, úderné, dobře se to vyslovuje,“ vysvětluje.
Na výrobu a distribuci zmrzlin byly zpočátku dvě, pak tři a teď zůstala v projektu sama. „První příchutě jsme vyráběly podle známých drinků – mojito, piňa colada, aperol. Pak jsme ale zjistily, že Brnuky nakupují spíše maminky s malými dětmi, protože máme i malou verzi zmrzliny. Další příchutě se pak odvíjely od toho, jaká je u nás doma nabídka ovoce, protože máme velké zahrady. Ovoce si sami sbíráme a zpracováváme. Hodně mi s tím teď pomáhá přítel, kterého musím pochválit,“ říká mladá podnikatelka.
Ta má nyní pronajatou kuchyň na Moravském náměstí v centru Brna a hotové produkty nabízí v řadě brněnských podniků. Malý nanuk vyjde na 36 korun, velký stojí 56 korun. „Teď ale máme výprodej vše za půlku na Nesnězeno, protože končí sezóna,“ upřesňuje Alžběta.
Zájem o Brnuky je podle ní závislý na počasí. Hlásí se jí noví zákazníci, ale vracejí se i zákazníci, kteří už dřív zmrzlinu ochutnali. „Příští sezónu bych však chtěla odstartovat dřív, letos bylo vše kvůli koronaviru zpožděné. Chci víc plánovat a začít včas,“ vysvětluje Floriánová.
Musí také umět skloubit studium s podnikáním, zvlášť nyní v posledním ročníku. „Jedna z věcí, které jsem se naučila, je time management. A funguje to,“ dodává studentka, která ještě pracuje v laboratoři.
