Zkouškové se týká jak ostřílených matadorů, tak prváků, kteří budou mít možnost zažít jej úplně poprvé. Pokud člověk neví, co čekat, může být první zkouškové pořádně stresující. My se však raději řídíme heslem: Kdo je připraven, není překvapen. Přinášíme proto několik tipů, jak zkouškové období zvládnout úspěšně bez přílišného stresu a spánkového deficitu. Společně se podíváme na to, jak si správně rozvrhnout čas, efektivně se učit a fungovat v pozitivním eustresu, namísto distresu.
Time management: systém a harmonogram jsou základ
Jedním z nejdůležitějších bodů přípravy na zkoušky je ovládnout time management. Je dobré si předem ujasnit, jaké množství informací je potřeba se naučit a kolik na to zbývá
času. Realisticky si látku rozložit a začít s učením s dostatečným předstihem. Doporučujeme také do času určeného na učení započítat prostor na přestávky. Učit se vše najednou může být kontraproduktivní.
Mozek se rychle unaví a k výkonu nutně potřebuje odpočinek a kyslík. Proto není od věci, dávat si pravidelné přestávky, procházet se nebo jen otevřít okno a chvíli pravidelně dýchat do celého těla. Tím zároveň eliminujeme množství negativního stresu, které může proces učení zpomalovat. Vše si zkuste názorně vizualizovat, odškrtávejte si, co jste se naučili a co vám naopak ještě zbývá. Na konci dne si můžete udělat evaluaci dosažených cílů. Za každý dosažený cíl se můžete odměňovat.
„Najít metodu time managementu, která studentovi vyhovuje, může být časově náročné, a proto to mnoho z nich brzo vzdá. Metody ale fungují a je jich hned několik: časová okna, to-do listy, myšlenkové mapy nebo vizualizace,“ říká kariérní poradkyně Michaela Odehnalová.
Efektivní učení: každému vyhovuje něco jiného
Ukazuje se, že vhodné místo a uklizená pracovní plocha jsou pro efektivní učení esenciální. Někomu může spíše vyhovovat klid a ticho, jiní zase potřebují přítomnost spolužáků či sluchátka a hudbu. Doporučujeme vyzkoušet více variant a najít tu, která vám bude vyhovovat nejvíce.
Nápomocné může být i střídání metod učení – ať už se jedná o čtení, dělání si výpisků a poznámek, nebo předříkávání látky nahlas spolužákovi či spolužačce. Mechanické memorování studijní látky funguje efektivně jen po velmi krátký čas, nestačí si proto pouze zapamatovat sled slov z knihy. Je zásadní učivo skutečně chápat, rozumět kontextu, umět uvádět příklady z praxe a být připraven odpovědět na případné dotazy.
Doporučujeme věnovat více času problematice, které nerozumíte nebo je pro vás složitá. Každý dům potřebuje stabilní základ a se studiem je to stejné. Zároveň se vyplatí hledat tzv. červenou nit. Ať už si čtete knížku, posloucháte podcast, nebo se díváte na nějaký seriál, vždy se snažte hledat témata, která byste mohli propojit se svým studiem. Dáváte tím najevo, že umíte o problémech přemýšlet komplexně a své znalosti zvládáte aplikovat do praxe.
Neméně důležitá je i kvalitní životospráva. Před zkouškovým je sice lákavé dopovat se kafem nebo energetickými nápoji a kvůli učení probdít celou noc, nicméně kvalitní spánek by se neměl podceňovat. Informace se do dlouhodobé paměti dobře uloží až po kvalitním spánku a odpočinku, který by měl trvat ideálně mezi sedmi až osmi hodinami. To samé platí pro vyváženou stravu. Vitamíny a cukry jsou pro mozek důležité, určitě si však neplánujte vydatné jídlo, když vás čeká zkouška nebo učení. V tu chvíli je mozek v úsporném režimu a tělo je celkově unavené. Mozek funguje jako pohonný motor a denně v průměru spotřebuje okolo pětiny vaší celkové vydané energie.
Jak na stres: víte víc, než si myslíte
Kompletně se vyvarovat stresu během zkouškového je prakticky nemožné i pro ostřílené studenty posledních ročníků, kteří za sebou mají již několik zkoušek. Stres je sice přirozenou součástí našeho života, dá se ale minimalizovat. Pokud máte připravené strategie, jak stres zvládat, dá se dokonce využít ve vlastní prospěch. Stres totiž může aktivizovat a zbystřovat smysly. V takovém případě hovoříme o eustresu. V opačném případě může být stres zahlcující a paralyzující – tehdy se jedná o distres. Proto doporučujeme si o zkoušce zjistit co možná nejvíce, abyste nebyli zaskočeni.
Spousta studentů bývá nervózní z množství materiálu, který se musí naučit. Důležité je si učivo rozložit v rámci principů time managementu, který byl zmíněn výše. Až si projdete vše, co jste si k učení nachystali, můžete mít pocit, že vám toho ještě spoustu chybí a musíte se to ještě naučit, zároveň už ale nezbývá moc času.
Nemějte strach, to obvykle bývá jen iluze – důležitý je pevný vědomostní základ. Vždy se snažte mluvit o tématech, ve kterých máte jasno a u kterých budete schopni reagovat, když se vás zkoušející na něco doptá. Nepouštějte se zbytečně na tenký led. U zkoušky nespěchejte, nemusíte obsáhnout vše, snažte se mluvit plynule, klidně a s rozmyslem – rétorika je velmi důležitá. Používejte názorné příklady z praxe a jednotlivá témata vhodně a logicky propojujte. Příklady z praxe jsou k nezaplacení. Určitě se vám toho stalo spoustu zajímavého – propojte praxi s teorií a využijte toho u zkoušky.
Není třeba se stresovat z vidiny selhání (věříme, že to nebude váš případ). Výsledek zkoušky není definitivní, vždy máte možnost dalších termínů. To neznamená, že byste měli přípravu napoprvé zanedbat, ale zároveň se můžete poučit a druhý pokus zvládnout úspěšně. Jsou to mimo jiné selhání, která nás posouvají dál. K tomu je zapotřebí umět situaci reflektovat, rekapitulovat a identifikovat nedostatky. Pokud budete zvládat zkoušky napoprvé a pohlídáte si studijní průměr, třeba vás potká prospěchové stipendium, které se do budoucna může hodit.
