Oproti loňsku přišli pořadatelé s jednou novinkou. Zavedli každodenní diskuze publika po odehrání posledního představení. „Lidé se vždycky mezi sebou baví, jak na ně hra zapůsobila. Tak jsme jim k tomu dali prostor přímo v divadle,“ komentovala nápad vedoucí domácího souboru Kathy Wessely. Není však její, vylepšení navrhnul vedoucí berlínského spolku Theater lux Sebastian Zett. Tomu se na festivalu minulý rok zalíbilo, a tak na něj se svou skupinou přijel i letos. Nebyl jediný. Podobně se zachoval také vídeňský spolek Vision. Napodruhé měli pořadatelé vůbec jednodušší roli. „Už jsme věděli, kam zavolat, na koho se obrátit. Minulý rok jsme na internetu usilovně hledali, kde všude se hraje divadlo v němčině a pak soubory zvali. Letos se nám hlásily i samy,“ říká Rakušanka Wessely.
Podobnou přehlídku jako studenti v Brně pořádají například v Salzburku,
kam už se Gruppe 07 také podívala. „Náš soubor byl tehdy jediný
nesložený z rodilých mluvčích, tedy Němců nebo Rakušanů,“ vzpomíná
Wessely. I když Gruppe 07 funguje v různých formách už asi pět let,
pořád je podle ní rozdíl znát. „Ten, kdo nemá němčinu jako svůj rodný
jazyk, musí u každé hry nejdříve překonat problémy s textem. Musí se
například vysvětlit některé neznámé pojmy, hůř se improvizuje. Němci
nebo Rakušané se můžou víc soustředit na samotné hraní,“ přiblížila
Wessely.
Čtyřdenní Drehbühne 2009 už mají jeho účastníci a návštěvníci za sebou. A co příští rok? To je zatím otázka. Katharina Wessely se vrací domů do Vídně, ale její nástupkyně, nová rakouská lektorka, se chce divadlu věnovat také. „Skupina fungovala, i když jsem tady ještě nebyla, takže můj odchod ji neohrozí. Zda pořádat či nepořádat Drehbühne znovu se bude řešit, až bude v Brně moje kolegyně. Ale Vídeň není zase tak daleko, takže jsem připravená kdykoliv poradit,“ uvedla Wessely.