Brněnské centrum hraje všemi možnými barvami, na náměstí Svobody míří davy studentů. Každý z nich je označený jinak, ale všem přihlížejícím je jasné, co symboly znamenají. Zelené mikiny, červená srdíčka na tvářích a modré stuhy ve vlasech. Uplynul rok a studenti brněnských univerzit čekají na začátek majálesového průvodu, který je má dovést do areálu brněnského výstaviště.
Zapal ten oheň ve mně, čeho se bojíš
Je těsně po jedenácté hodině a do centra přijíždí první vůz. K němu se okamžitě připojují všechny modré stuhy, modré mikiny i balónky, které kolem sebe mám. Poznávám tóny ozývající se z ozdobeného pódia. Na voze stojí kandidáti na krále a královnu z MU a společně s davem zpívají nejznámější skladbu skupiny Jelen. V tu chvíli jako by celé Brno patřilo nám, studentům. Také sluníčko na chvilku vylezlo a dopřálo všem užít si neuvěřitelnou atmosféru.
Pomalým krokem s úsměvy na tvářích přecházíme z náměstí Svobody přes Dominikánské náměstí až na Šilingrovo náměstí, kde atmosféru umocní písnička Magdaléna. Dav veselých lidí skáče do rytmu hitu skupiny Jelen a šíří dobrou náladu. Možná budoucí král Peťas s královnou Bárou se usmívají od ucha k uchu, vypadá to, že zažívají jedny z nejhezčích chvil svého života. Lidé kolem se zastavují a ulici plnou zpívajících studentů si fotí. Neubrání se úsměvu. Kouknu nad sebe, i v okně se usmívá starší pán. Asi si představuje a vzpomíná, jaké to bylo, být studentem. Ostatně ani já si v tuto chvíli nepřipouštím, že jednou nebudu součástí studentů Masarykovy univerzity.
Z Mendlova náměstí je to do areálu brněnského výstaviště kousek. Majálesový vůz MU přijíždí k hlavnímu vstupu v rytmu písničky Zůstaň ještě jednu noc. Později doráží i zelený průvod Mendelovy univerzity v Brně a žlutý vůz, který doprovází zástup studentů Veterinární univerzity Brno.
Se spolkem je život hezčí
Po vstupu do areálu mířím do MUNI zóny. Cestou potkávám další veselé mladé lidi, kteří se něčemu smějí nebo tancují. Je mi příjemně, všichni kolem mě působí vesele a spokojeně. Už z dálky vidím a poznávám modré stánky s nápisy Masarykova univerzita. Zónu naší univerzity tvoří nejen stánky fakult, ale také studentských spolků.
Majáles je a vždycky byla studentská akce. A ty mají na starost právě spolky, které v MUNI zóně připravily vlastní program. „Studentské spolky dávají možnost užít si studentský život. Právě to tady chceme reprezentovat, chceme ukázat, že s námi se dá vysoká škola užít mnohem víc,“ říká Stella, členka Masarykovy studentské unie (MUNIE). „Dnes tu máme dare pong, což je hra podobná beer pongu - místo piv tu jsou kelímky s vodou, pod kterými soutěžící najdou papírky s úkoly. Účast je zatím dobrá, mám pocit, že se lidi dost baví,“ dodává. Ani král Peťas s královnou Bárou nezahálí a jdou si dare pong zahrát. Dochází i na kreslení na obličej a výměnu oblečení. Zkrátka Veličenstva pro každou srandu.
Své aktivity představuje v MUNI zóně i spolek ESN MUNI, který sdružuje převážně zahraniční studenty. „Máme připravené soutěže, návštěvníci mohou vyhrát domácí koláčky a zároveň se je snažíme informovat o krátkých programech Erasmu. Doporučujeme našim studentům, proč je dobré se takových programů účastnit,“ popisuje činnost spolku Vojta.
Hlavním organizátorem MUNI zóny je Nadační fond studentů Filozofické fakulty MU. Pod taktovkou Kateřiny Merčákové všechno probíhá bez komplikací. Životy členů spolku se kolem květnového Majálesu začaly točit už na začátku jarního semestru. Přes drobné komplikace s umístěním a naplněním požadavků hlavních organizátorů Majálesu se práce a dlouhá příprava vyplatila. „Jsme rádi, že se zejména spolkům zóna moc líbila. Vidíme potenciál v tom, scházet se a pořádat akce dohromady,“ komentuje MUNI zónu na Majálesu Kateřina.
Majáles jako královská cesta
Každý král s královnou má pochopitelně také svou družinu, své nejbližší přátelé, kteří cestou studentských festivalů putují s nimi. Protože mezi univerzitami panuje rivalita, zabere hodně času a práce propagace kandidátů na krále i královnu. A nejenom to má na starost královská družina. Na Majálesu její členy poznáte bez problémů. Jsou nejvýraznějšími v celém davu. Modří od hlavy až k patě, mají vlaječky, kartony s nápisy a za králem s královnou běhají snad všude. Jsou to oni, kteří dělají atmosféru ještě lepší, dynamičtější a radostnější. „Lidi, co jsou od nás ze spolku v družině krále a královny, jsou nadšení, poslední tři měsíce tím úplně žijí,“ říká Ema z nadačního fondu.
Kromě toho, že Majáles je příležitostí tančit v dešti na všechny možné písničky od všech možných interpretů z různých žánrových oblastí, je také vyvrcholením královské cesty královských kandidátů brněnských univerzit. Za Masarykovu univerzitu si nominaci zajistili Bára z fakulty sportovních studií a Peťas z pedagogické fakulty. Na královský trůn se ale nerozhodli dojít sami, přihlásili je jejich kamarádi. Po přihlášce následovaly pohovory a výběr z kandidátů. „Užívám si to strašně moc, je tu skvělá atmosféra. Byla jsem v Praze i v Hradci Králové, čeká nás ještě Ostrava,“ říká Barča. Na brněnském Majálesu má královská družina i oficiální program, a možná proto prožívá den více se starostmi než se zábavou. I tak si Majáles oba užívají. „Moc mě baví poznávat nové lidí, podařilo se nám vytvořit správný kolektiv, a to nejenom mezi studenty naší univerzity. Myslím si, že jsme parta, která se jen tak nerozpadne. Celé je to neskutečná jízda, šel bych do toho klidně znovu, aspoň v královské družině,“ dodává Peťas. V odpoledních hodinách pak Peťas plní přání všech studentů Masarykovy univerzity – vyhrát titul krále celého Majálesu.
„Dovolte mi, abych pozval na podium stále ještě sloužícího krále," rozeznívá se před západem slunce po areálu. Na stage přibíhá král v zelených barvách Mendelovy univerzity v Brně. O několik okamžiků později se rozbouří modrá krev v těle hrdých studentů Masarykovy univerzity. Peťas se stává králem Majálesu 2023 a s dojatým výrazem ve tváři nasazuje korunu. Jako královna se vedle něj staví Paťa z VUT.
Po vyhlášení nadchází čas na oslavy a užívání festivalové atmosféry naplno. V areálu se návštěvníci střídají před třemi pódii, více než dvacet umělců šíří pozitivní emoce a baví davy lidí. Domů pak uprostřed noci odcházím promoklá až na kost, ale nadšená a uvnitř ještě spokojenější, pyšnější a vděčnější studentka Masarykovy univerzity, než jakou jsem byla před Majálesem.
Autorka článku je studentkou Fakulty sociálních studií MU.
