Šárka Dušková strávila loňské léto v Turecku. Ne na dovolené u moře,
ale v kanceláři ve městě na jihovýchodě země, kde pomáhala nevládní
organizaci s komunikací s evropskými institucemi a vymýšlením projektů.
Ty by měly zaostalé oblasti Turecka pomoct přiblížit se rozvinutější
západní části země. „Žijí tam hlavně Kurdové, kteří se potýkají
s ignorací centrální vlády. Oblast je zaostalá, a navíc se tam pořád
bojuje s teroristickou organizací PKK,“ přibližuje Dušková některé
z příčin špatných životních podmínek tamějších lidí a důvody, proč
oblast dobrovolníky, jako je ona, potřebuje.
Studentka politologie a práva rozhodně není jediná, kdo se
podobných akcí v rámci evropské dobrovolné služby zúčastnil. Počet
dobrovolníků, kteří pomáhají v zahraničí bez nároku na odměnu, postupně
roste. A rostl by ještě rychleji, kdyby měli mladí lidé více informací
o tom, jak se podobných programů mohou zúčastnit.
A právě proto založila Šárka Dušková se spolužačkou Klárou Bažantovou
občanské sdružení Be international. To by mělo pomáhat účast
v podobných projektech zprostředkovávat. A nejen to. „Chceme se
zaměřovat na oblast lidských práv a demokratizaci a poskytnout mladým
lidem prostor, aby se mohli více podílet na společenském životě a nějak
se angažovali,“ vysvětluje Klára Bažantová a dodává, že když někdo
přijde s nějakým politickým nebo lidskoprávním tématem, budou se ho
snažit rozvíjet.
Obě studentky, které jsou členkami několika nevládních organizací, už
se zapojily do různých projektů. Kromě zmíněného Turecka vycestovaly
třeba do Arménie, Gruzie nebo na Ukrajinu. Škála aktivit, ke kterým se
mladí lidé nejen v těchto zemích mohou přidat, je široká. „Od
organizace hudebního festivalu až po úklid po povodních,“ naznačuje
Šárka Dušková.
Be international při akci pro Gruzii. V ulicích Brna se členové sdružení ptali, co si lidé myslí o tamější politické situaci. Foto: Archiv Be international.
Všechny programy ovšem nejsou zaměřené jen na pomoc konkrétním lidem
nebo organizacím. V některých jde spíš o to, aby se setkávali lidé
z různých, často znepřátelených kultur nebo etnik. „Byla jsem třeba na
jedné výměně mládeže, jejímž tématem byla demokratizace, nebo
u abcházských hranic v Gruzii, kde jsme se bavili o migraci
a problematice uprchlíků,“ dává příklad Klára Bažantová, podle níž je
na podobných akcích nejdůležitější, že se lidé setkají naživo. „Většina
z nás v sobě nosí předsudky, které si ovšem často neuvědomujeme. Ty se
projeví, až když se s člověkem z jiného etnika setkáte. Ale když už
v tom prostředí jste, tak se skutečně zajímáte o názory jiných
a bariéry padnou.“ Díky kontaktům, které členové sdružení už získali,
se teď na podobná setkání může podívat mnohem více lidí.
Jen jimi však Be international nežije. Jeho členové zorganizovali už na
podzim akci na podporu Gruzie, před pár dny vydali newsletter
o lidských právech Review of Human Rights a na březen chystají setkání
Kurdů, Arménů a Gruzínců v Brně.