Akci pro studující zorganizovalo Kariérní centrum MU. Pro všechny, kteří se nemohli zúčastnit, jsme připravili přehled důležitých strategií a konkrétních tipů, o které se na workshopu podělila kariérní poradkyně centra Tereza Uhrínová.
„Time management není jen o tom naplánovat si co nejvíc aktivit do co nejkratšího časového úseku. Je potřebné umět i odmítnout věci a udělat si prostor pro ty důležité, které v danou chvíli nejvíc potřebujeme,“ upozornila Uhrínová.
Od chaosu k pořádku
Semestr může být podle kariérní poradkyně často chaotický, klíčové je proto umět tento chaos uspořádat. V úvodu workshopu studující v anketě identifikovali své hlavní překážky v plánování, přičemž nejčastěji zmiňovali motivaci a disciplínu.
Kariérní poradkyně pak účastníky vedla k zamyšlení se nad vlastními cíli a jejich vlivem na studijní motivaci. „Výkonnostní cíle si stanovujeme za účelem srovnání s ostatními a motivace bývá spíš vnější. Příkladem může být třeba získání titulu kvůli spokojenosti rodičů,“ vysvětlila. Naproti tomu cíle zaměřené na rozvoj nesou důraz na vnitřní motivaci. „U nich jde především o touhu naučit se něco nového do praxe. Zatímco u výkonnostních cílů důraz na povinnost vytváří tlak, který snižuje motivaci, u rozvojových cílů je motivace silnější, protože vychází z vlastního přesvědčení,“ popsala.
Praktickým tipem je podle ní nahrazování negativních formulací pozitivními. Místo „musím“ nebo „měl bych“ doporučuje používat „chci“ nebo „těším se“. Kromě toho by studenti měli být při formulaci co nejvíc konkrétní. „Pokud si například řeknete 'musím se naučit na zkoušku ze statistiky', je to příliš vágní a demotivující. Lepší je říct si 'do pátku se naučím tři témata, pročtu si prezentace a udělám si výpisky'. Takový cíl můžete snadno ověřit.“
SMART přístup k plánování
Pro efektivní stanovování cílů doporučila kariérní poradkyně využití akronymu SMART. Tato technika podle ní pomáhá formulovat cíle způsobem, který zvyšuje motivaci k jejich plnění. „Cíl by měl být co nejvíc Specifický, potřebujeme přesně vědět, co znamená,“ vysvětlila. Důležitá je podle ní také Měřitelnost – student by měl mít jasný indikátor splnění, například zlepšení angličtiny z úrovně B2 na C1. Cíl musí být také pro studenta Akceptovatelný a relevantní, Realistický vzhledem k jeho možnostem a Terminovaný s přesně stanoveným datem splnění.
Od informací k efektivnímu harmonogramu
Na začátku semestru je podle kariérní poradkyně klíčové systematicky shromáždit všechny potřebné informace: rozvrh, názvy předmětů, způsob jejich ukončení, zadání průběžných úkolů, termíny odevzdání a dostupnost studijních materiálů. „Kromě základních údajů doporučuji pátrat i po zákulisních informacích od starších spolužáků,“ poradila Uhrínová.
Všechny informace je podle ní vhodné sepsat na jedno místo. „Já jsem si vždy v počítači vytvořila jeden soubor, kde jsem si sepsala všechny informace o všech zapsaných předmětech. V průběhu semestru jsem pak nemusela proklikávat mezi studijními osnovami a dohledávat, co mám kdy udělat,“ podělila se o svou zkušenost.
Pro sledování harmonogramu semestru doporučila vytvoření přehledné tabulky mimo běžný kalendář. „Mně se nejvíc osvědčilo vytvořit si tabulku, kde jsem třeba viděla, jaké jsou rozestupy mezi testy a seminárkami,“ uvedla. Zároveň upozornila na častý omyl studentů ohledně termínů odevzdání. „Deadline v informačním systému je poslední možný termín. Když třeba ze své tabulky zjistím, že mám odevzdávat seminárku den poté, co budu psát test, tak si můžu pro sebe termín odevzdání posunout na dřív a budu mít pak klid na učení na test,“ vysvětlila kariérní poradkyně.
Praktické techniky pro řízení času
Během workshopu se účastníci seznámili s několika účinnými technikami. Pro tvorbu To-do listů, které by měly být realistické a nepřehlcené, doporučila kariérní poradkyně stanovit si vlastní pravidla. „Taktéž je dobré zvážit, jestli vám spíš vyhovuje aplikace nebo psané poznámky. Každému vyhovuje něco jiného. U aplikací bych upozornila na to, že některé při označení splnění úkolu jeho zadání vymažou, což může být demotivační, protože pak nevidíte svůj postup,“ doplnila.
Další představenou technikou je Time boxing - metoda, při které si vyhradíte konkrétní čas na konkrétní úkol a v daném čase se věnujete pouze jemu. Tu lze kombinovat s technikou Pomodoro, která využívá časovač nastavený obvykle na dvacet pět minut soustředěného studia následovaných krátkou pauzou. „Pomodoro mě osobně pomohla při učení na státnice. Lépe jsem se k učení odhodlala, když jsem věděla, že to bude jenom dvacet pět minut. Mnoha lidem to ale nevyhovuje, je potřeba si to vyzkoušet,“ zdůraznila Uhrínová.
Boj s prokrastinací
Významnou část workshopu věnovala kariérní poradkyně i problematice prokrastinace. Účastníkům představila motivační rovnici, která objasňuje, proč vlastně úkoly odkládáme. Pravděpodobnost prokrastinace podle ní roste s tím, jak obtížný se nám úkol zdá, a klesá s jeho vnímanou důležitostí. Svoji roli hraje také naše schopnost odolávat rušivým vlivům a vzdálenost termínu odevzdání – čím je deadline vzdálenější, tím spíše budeme úkol odkládat. „Ve chvíli, kdy je 23:00 a deadline je o půlnoci, předpokládám, že v tu chvíli již neprokrastinuje nikdo. Je dobré se zamyslet, jestli neodkládáme věci jen proto, že zatím nespěchají,“ poznamenala s úsměvem lektorka.
Pro minimalizaci prokrastinace představila Uhrínová několik osvědčených strategií. Doporučila především snižovat očekávání na zvládnutelnou úroveň – studenti si mohou ke každému cíli napsat jeho méně náročnou variantu. Velké úkoly, jako je třeba diplomová práce, je vhodné rozdělit na menší části s vlastními termíny a student by se měl snažit i o eliminaci rušivých vlivů. „Odnesu si třeba mobil do jiné místnosti nebo si dám na dveře cedulku Nerušit,“ uvedla příklady. Zdůraznila také význam odděleného prostoru pro práci a odpočinek. „Snažte se vyvarovat třeba učení v posteli, protože to místo máte spojeno s jinou činností a hůř se tam soustředíte.“
Pravidelná revize a dostupná pomoc
Uhrínová zdůraznila i význam pravidelného hodnocení zvoleného systému plánování. „Třeba po třech týdnech je dobré si k tomu sednout a zanalyzovat si, jestli to funguje nebo ne. Pokud to nefunguje, zamyslete se nad tím, proč tomu tak je a co můžete udělat pro to, aby to fungovalo,“ vysvětlila.
Na závěr workshopu zaznělo důležité doporučení – studenti by se neměli bát požádat o pomoc. Kariérní centrum MU nabízí bezplatné konzultace, které mohou studenti najít na jeho webové stránce. Pro případnou psychologickou podporu je k dispozici také Poradenské centrum. „Pokud vnímáte, že máte s odkládáním úkolů větší problém a nejde už jen o nedostatek vůle, neváhejte využít našich služeb,“ uzavřela Tereza Uhrínová.