V soutěži jsem měl zcela volnou ruku a řekl jsem si, že to udělám trochu jinak, abych zaujal. Vymyslel jsem si vlastní důkazy, vložil do úkolu kreativního ducha a porotcům se to líbilo tak, že jsem vyhrál. Přiznám se ale, že i přes vítězství jsem si nebyl úplně jistý, jestli půjdu po střední studovat zrovna práva. Baví mě i byznys a mezinárodní obchod, tak jsem váhal i nad jinými fakultami. Ve finále jsem nesmírně rád, že jsem si vybral práva. Je to totiž neskutečně všeobjímající disciplína. Zjistil jsem, že právo mi může významně pomoct například právě i v byznysu.
Praxe už od prvního ročníku
Můj studijní program Právo a právní věda je velmi všeobecný, učíme se všechno od občanského práva až třeba po právo životního prostředí. Každý ze studujících se ale může zaměřit na oblast, která ho baví. Mám spousty spolužáků, kteří se zajímají třeba o lidská práva, ústavní nebo trestní právo. Já se snažím vybírat předměty, které souvisí s ekonomií a byznysem.
Žhavou novinkou jsou u nás takzvané profilace. Po absolvování čtyř povinně volitelných předmětů v rámci určitého odvětví získáme k diplomu i certifikát o absolvování profilace. Stejně tak se můžeme profilovat třeba na praxích. Můžeme si je zapsat od čtvrtého semestru, ale já jsem si už v prvním ročníku studia vyzkoušel práci v kanceláři insolvenčních správců. Zpočátku jsem vypomáhal hlavně v administrativě, kontroloval jsem účty a zjišťoval, jestli správně podle splátkového kalendáře přicházejí platby. Potom jsem si vyzkoušel opravdu právní práci, přezkoumával jsem přihlášené pohledávky. Práce v prvním ročníku byla skvělá zkušenost a všem bych ji moc doporučil.
Účast v celosvětové právnické soutěži
Další způsob, jak se můžeme specializovat, jsou moot courty – soutěže v simulovaných soudních jednáních. Je jich celá řada, já jsem teď v univerzitním týmu na Willem C. Vis Moot Court, který je zaměřen na mezinárodní obchodní arbitráž. To je jedna z oblastí, která se u nás ve škole zase tolik neučí. Proto jsem rád, že můžu být součástí tohoto týmu a načerpat další znalosti.
Je to jedna z nejprestižnějších celosvětových právnických soutěží, účastní se jí kolem 400 univerzit. Každý rok má dvě finále, jedno kolo je v Hongkongu, druhé ve Vídni. A naše univerzita běžně posílá zástupce týmu do obou měst. Soutěž se dělí na písemné podání a poté na ústní kolo. Při písemné části každá univerzita za sebe píše memorandum, prozkoumá případ a dostane několik otázek, které musí vyřešit. Potom, co dopíšeme memorandum za jednu stranu, reagujeme na podání nějaké jiné univerzity.
Ústní kolo má podobu simulovaného rozhodčího řízení. Nastoupíme před rozhodčí senát a snažíme se ho přesvědčit o tom, že zrovna naše strana má pravdu. Předem nemáme rozdělené, za kterou stranu budeme jednat, vždy se to rozhoduje až těsně před ústním kolem. Takže musíme znát argumenty za obě strany sporu. Většinou je ten případ dopředu mírně nakloněný jedním směrem, aby si soutěžící mohli vyzkoušet jednání za slabší stranu a naučili se s touto situací vypořádat.
Momentálně je v našem týmu osm lidí. Někteří členové sepisují memorandum, jiní fungují jako shadoweři a pomáhají s rešeršemi. Soutěž je velmi časově náročná, běžně tomu věnuji až dvacet hodin týdně. Naštěstí se říká, že druhý ročník na právech bývá nejméně časově náročný, tak mám prostor se tomu věnovat.
Spolek ELSA a spolupráce s fakultou
Ještě před nástupem na univerzitu jsem se zapojil do aktivit spolku ELSA – The European Law Students‘ Association. Pořádal u nás na fakultě pro prváky seznamovací kurz Cikháj a mně byla velmi sympatická jejich činnost. Je to největší spolek na fakultě, má asi nejširší záběr a nabízí opravdu mnoho možností.
Pořádáme různé semináře, přednášky a v rámci Institutional Visits jezdíme do zahraničí za lokálními skupinami ELSA i do různých institucí. Třeba loni jsme byli v polské Toruni, v belgické Lovani a v nizozemském Haagu, kde jsme se podívali na Mezinárodní trestní tribunál.
Díky spolku jsem navázal spolupráci s fakultou. Pokud si to dobře pamatuji, minulý rok jsme měli spolkový stánek na dni otevřených dveří, kde jsem se seznámil se zástupci fakulty. Oslovili mě, jestli bych nechtěl pomáhat na různých akcích. Na podzim jsem tak fakultu prezentoval na Gaudeamech, byl jsem v Bratislavě a také v Brně. Nejčastěji se nás na stánku uchazeči ptají na přijímačky. Mnoho z nich je překvapených, že u přijímaček jsou Testy studijních předpokladů a není to odborná zkouška.
Skloubit studium, praxe, aktivity ve spolku i pro moot court tým je někdy složité. Rád si od všeho odpočinu třeba při vaření. Je to praktická záliba a hodně uklidňující činnost, při které nemusím moc přemýšlet a zároveň si připravím něco dobrého na jídlo. Také si rád čtu, když mám chvilku času v šalině nebo buse, otevřu si knížku a přijdu na jiné myšlenky.
Zatím nevím, na jakou oblast práva bych se chtěl primárně zaměřit. V současné době vidím svoji kariéru nejspíš v advokacii. Jsem ale teprve ve druhém ročníku a neprozkoumal jsem ještě všechna právní odvětví. Předtím, než jsem nastoupil do insolvenční kanceláře, jsem netušil, že mě i práce tam bude bavit. Takže budu nadále otevřen novým možnostem a uvidím, kam mě to zavede.
