Nejdřív to byl nápad, který se honil v hlavách bývalého kancléře Masarykovy univerzity Jiřího Nantla a dvou studentů Františka Churého a Zdeňka Ručky. „Shodli se na tom, že na univerzitě chybí internetový portál, který by se dal označit jako studentský. Něco jako webový Halas, ale zaměřený na všechny fakulty, ne jen na fakultu sociálních studií,“ říká studentka žurnalistiky a genderových a evropských studií Pavla Lokajová.
Po měsících příprav a debat dostal nápad 8. března konkrétní podobu. Právě ten den totiž začaly oficiálně fungovat stránky www.lemur-mu.cz. Jsou to přesně ty, na jejichž návštěvu už několik týdnů lákají letáky s obrázkem lemura rozházené po většině školních budov. „Nejsložitější bylo asi vytvořit stránky, teď se snažíme dát o sobě vědět a naučit studenty, aby si nás otevřeli třeba po ránu, když si uvaří kafe, a chodili k nám pravidelně,“ vysvětluje strategii, jak se dostat do povědomí čtenářů, a svůj cíl dnešní šéfredaktorka webu Lokajová.
Co se obsahu stránek týče, vzorem se pro jejich tvůrce stal webový portál www.ukacko.cz, který vytvářejí studenti Univerzity Karlovy. „Chceme psát o aktuálních věcech, které se na fakultách dějí, ale i o tom, co studenti dělají mimo školu a co je baví,“ popisuje mladá novinářka a dodává, že tomu, aby se všechno povedlo, by měl pomoct i fakt, že redaktoři webu pocházejí téměř ze všech fakult univerzity. „Schází nám jen někdo z fakulty sportovních studií.“ Dalším kladem Lemura je podle Lokajové i to, že ačkoliv je spjatý s univerzitou, jeho činnost na ní nijak nezávisí, a proto mohou být redaktoři při psaní zcela nezávislí.
Stále ovšem platí, že se Lemur teprve rozjíždí. „Máme nějakou hierarchii, ale snažíme se pracovat jako tým. Zodpovědnost za obsah nesu já, ale že bych se cítila jako velká vedoucí, to tedy ne,“ směje se Lokajová. V začátcích stránek se o jejich chod staralo i s ní asi deset lidí, pět z nich má na starosti vedení jednotlivých rubrik. Nedávno se redakce rozrostla o dalších deset redaktorů.