Student si takhle sedne k seminární práci, ale ještě než otevře textový editor, tak ho napadne, že nemá nějak zvlášť uklizeno a v nepořádku přece nebude pracovat. Vlastně i okno pozbylo veškerý svůj lesk, a když už je v tom, proč to sklo taky nevzít hadrem. Až z toho všeho dostane hlad a zrovna má chuť na něco časově náročnějšího než špagety s kečupem.
Poté, co umyje nádobí po vlastnoručně uvařené svíčkové na smetaně, už sotva najde chuť na nějakou práci. Raději se podívá, co je nového u přátel na Facebooku. No nic, seminárko, třeba zítra.
Jak taková práce mohla dopadnout? Možná dopisováním po nocích, možná vrácením k přepracování, možná odevzdáním po termínu. Nebo taky červeným políčkem v ISu a nutností opakovat předmět. Může za to lenost? Ne, vždyť náš student přece vygruntoval půl bytu a ještě k tomu uvařil. Odloženou seminárku má na svědomí prokrastinace.
Zdá se vám ten příběh povědomý? Možná taky patříte k prokrastinujícím. Zkuste si vybavit svoje poslední zkouškové. Kolik času jste strávili bezúčelným brouzdáním na internetu nebo něčím, co třeba zbytečné nebylo, ale určitě by to počkalo, až budete mít po zkoušce. Jenže odkládáním úkol nezmizí. Nečekejte, že se na seminární práci líp vyspíte nebo že někdy dostanete náladu na histologii či ekonomické teorie. Naopak, spíše se dostanete do časového presu. „Motivovanost a dobrý pocit náš výkon samozřejmě zlepšují. V našem životě jsou ale i činnosti, které všeobecně neděláme s radostí, zároveň jsou však nevyhnutelné, třeba podávání daňového přiznání. U těch nemá smysl používat opačnou logiku – tedy že s klesajícím zájmem o činnost logicky musí vždy klesat náš výkon −, protože se dostaneme do zbytečné slepé uličky,“ říká Andrea Sliviaková z filozofické fakulty, která se prokrastinací zabývá.
Co všechno jsme schopni odložit
Jsou činnosti, které oddalujeme častěji než ostatní. „Snadno se odkládá úkol, který nemá jasně stanovený termín nebo se nám zdá dostatečně daleko. Taky se neradi pouštíme do věcí, které jsou nám nepříjemné, připadají nám nudné, obtížné, zaberou příliš mnoho času nebo se jich bojíme,“ vypočítává Sliviaková. Snad všechny charakteristiky v sobě ukrývá psaní diplomové nebo bakalářské práce. Jenže závěrečná práce se za týden nenapíše, ani kdyby nás blížící se deadline hnal kupředu sebevíc. Ostřílený prokrastinátor ale zvládne odložit v podstatě cokoliv, ať je to třeba nákup vánočních dárků, nebo dokonce odpověď na e-mail kamarádovi.
Dokud odkládáme úkol, jehož splnění máme na vlastním triku, je to jenom náš problém. Pokud jde ale o skupinovou spolupráci a někdo na nás musí pořád čekat, až dodáme svoje slidy k prezentaci nebo napíšeme svoji část k projektu, zasahujeme do života a času druhých. Image nezodpovědného flákače je cool tak na přelomu základní a střední školy. Vedoucí závěrečné práce nebo budoucí zaměstnavatel však takovou vlastnost rozhodně neocení.
Vyhrajete, když se odhodláte začít
Takže prokrastinace nic dobrého nepřinese, jenže jak se jí zbavit? Rada číslo jedna – neprokrastinujte boj s prokrastinací. Určete si to jako první úkol, který byste neměli odložit. Pořiďte si diář a plánujte.
„Tím, že svůj závazek napíšete, se k jeho splnění částečně motivujete. Je to jako uzavřít písemnou smlouvu sám se sebou,“ říká Sliviaková. Odlište barevně důležité body, naplánujte si podobné činnosti blízko k sobě. Toho nejnepříjemnějšího úkolu se zbavte jako prvního, dokud na něj máte dostatek energie. Velké úkoly rozdělte na několik dílčích kroků a u všech si určete termíny, do kdy je splníte. Nezapomeňte si splněné úkoly odškrtávat, je to příjemný pocit i pohled do diáře.
Nenechávejte se při práci rozptylovat. Je jasné, že spolubydlící, který dnem i nocí hraje on-linové hry, není ideálním spolubojovníkem proti prokrastinaci. Využijte studoven nebo knihoven, pokud doma nemáte klid. Tam se budete muset poprat už jen s lákadlem v podobě připojení na internet.
A jak se přinutit k něčemu, co se vám nechce ani naplánovat? „Dejte si limit na tuto činnost třeba jen deset minut. Když už člověk začne, obvykle vydrží i déle. A i kdyby ne, začít je vždy základ,“ radí Sliviaková. Když něco nepříjemného zvládnete, udělejte si radost. A pokud si odměnu naplánujete dopředu, může to pro vás být i dobrá motivace.
Hlavně se nenechte odradit, když se vám nepodaří skoncovat s prokrastinací ze dne na den. I malý úspěch vám totiž ušetří spoustu času.
(P. S. Tak, článek je hotový, co mám dělat teď, abych se vyhnula diplomce?)
