Na jedné straně názor, že přímá volba prezidenta představuje posílení demokracie a mohla by zmírnit znechucení Čechů politikou. Na druhé hlavně obava, že by z takové volby vzešel prezident s příliš silným mandátem, který by jen těžko hledal svůj vztah k ostatním politickým institucím. Především tyto argumenty se v prosinci střetly na další diskusi z cyklu Masarykovy debaty, která se tentokrát točila kolem teze, že český prezident by měl být volen přímo.
„Byli tak zvoleni například Lukašenko, de Gaulle, Hindenburg nebo Ahmadínežád. Z tohoto seznamu vyplývá že takový prezident vůbec nemusí být archanděl, a nemůžeme být jisti, jestli nezvolíme kriminálníka,“ dokumentoval svůj názor Roman Chytilek, politolog z fakulty sociálních studií.
Bývalý český premiér a dlouhodobý zastánce přímé volby Miloš Zeman jeho obavu ovšem nesdílel. „Rakouského prezidenta Heinze Fischera volili občané také přímo a rozhodně nemá charakter Lukašenka,“ podotkl Zeman. Někdejší předseda vlády vycházel při své argumentaci především z toho, že kvalita českých politiků má v poslední době sestupnou tendenci. Vymizely podle něj základní koncepční spory mezi pravicí a levicí a nastala politika všedního dne, v níž jsou aktéři zajatci ponorkové nemoci. Proto by měli dostat možnost volit prezidenta přímo občané. A také proto, že voliče podle Zemana nejde efektivně zkorumpovat. „Na rozdíl od 281 poslanců a senátorů. Z jednoho prostého důvodu – na tak rozsáhlou korupci není v České republice dost peněz,“ sdělil.
Dle mínění senátora Tomáše Grulicha je ovšem změna volební procedury příliš velkým zásahem do ústavy a žádala by si dlouhodobější diskusi. Grulich se také bojí, že přímou volbu provázejí neoprávněně velká očekávání. „Jako senátora se mě lidé ptají, zda zajistím postavení nové silnice, a já jim musím říct ne, protože o tom nerozhoduju,“ naznačil Grulich a dodal, že totéž by potkalo také hlavu státu.
I on se řadí mezi ty, kdo se bojí příliš velké legitimity prezidenta, jehož by mohlo vybírat asi osm a půl milionu oprávněných voličů. Podle politologa Lukáše Jelínka je ovšem tato obava lichá, protože debatu o změně volební procedury by musela provázet i jednání o přesnějším vymezení prezidentských pravomocí a nejspíše jejich omezení. „Taková diskuse bude muset proběhnout stejně, bez ohledu na to, zda budeme prezidenta volit přímo, či ne,“ zdůraznil Jelínek, jemuž se nelíbí například současná praxe při udělování milostí.
Pozor na vliv mecenášů a médií
Nápad omezit spektrum rozhodnutí, která může prezident provádět, však podle Romana Chytilka způsobí, že voliče ani přímá volba k větší aktivitě nevybudí. Budou mít naopak pocit, že když se prezidentské pravomoce se zavedením přímé volby omezují, tak jim zákonodárci nevěří.
Několik dnů po debatě se stejným tématem zabývala i poslanecká sněmovna, která přímou volbu schválila. I poslanci ovšem v návrhu počítají s omezením pravomocí hlavy státu.
Hlasování těch, kteří diskusi v aule právnické fakulty přihlíželi, ale dopadlo jinak. Ačkoliv před začátkem debaty se účastníci přikláněli spíš k názoru, že by přímá volba měla být zavedena, po jejím skončení už byla většina účastníků proti.
Co změnu způsobilo? Přispěly k ní mimo jiné argumenty Tomáše Grulicha, který upozornil na to, že přestože jsou Češi s celkovým stavem tuzemské politiky nespokojení, prezident volený parlamentem si v porovnání s jinými politiky zachovává vysokou oblibu.
A jestli se dnešnímu systému vytýká, že je příliš zatížený boji politických stran, tak přímou volbu by podle něj negativně ovlivnila nutnost sehnat hodně peněz na kampaně a vliv sdělovacích prostředků. „Média mají daleko silnější vliv než všechny politické strany dohromady i se svými kmotry. Je velmi nebezpečné, že bude zvolen diktátor nebo populista, kterého média dobře odprezentují, a vyhraje takový prezident, který má nejblíž k Blesku,“ poukázal Grulich na vliv nejčtenějšího deníku, kterým je v Česku právě zmiňovaný bulvární deník.