Měsíc a půl uplynulo od voleb do poslanecké sněmovny a Česko dodnes nemá novou vládu, a ani to nevypadá, že by ji v nejbližších dnech mít mělo. Pro některé odborníky je to jasný signál k tomu, že by se měl změnit systém, podle kterého se zákonodárci vybírají. Má se tak skutečně stát? O tom se mluvilo na včerejším dílu diskusního cyklu Masarykovy debaty.
Do poslanecké sněmovny by se mělo většinovým volebním systémem v jednomandátových volebních obvodech. Tak zněla teze, nad kterou se utkali senátorka Eliška Wagnerová a předseda Strany zelených Ondřej Liška, kteří se stavěli proti, a politolog Roman Chytilek a zakladatel někdejšího Občanského fóra a politik Petr Havlík, kteří ji naopak hájili. Ačkoliv Straně zelených současný volební systém nepřeje, byli to právě jeho obhájci, jejichž argumenty uznali diváci jako pádnější.
Čím Wagnerová a Liška oslovili? „Problém naší demokracie nespočívá ve volebním systému, ale v kvalitě politické kultury a neschopnosti dosáhnout konsenzu,“ uvedl mimo jiné Liška, jenž je toho názoru, že zavedením většinového volebního systému by došlo k eliminaci opozice. „Touha po většinovém systému je výsledek neochoty dosahovat dohody v pluralitní společnosti,“ podotknul.
O společnosti charakterizované ohromným množstvím zájmů a názorů mluvila i Wagnerová. „Takovou společnost dokáže nejlépe reprezentovat právě poměrný systém,“ myslí si dnešní senátorka, na kterou snahy o změnu postupu, podle něhož se volí, dělají dojem, že si zastánci většinového systému chtějí usnadnit vládnutí. „A to se zcela míjí s účelem jaký ústava obecně má. Pro mě je ústava svatá, jediná jistota jistot v zemi, kde se jinak zákony k mé nelibosti mění jako na běžícím pásu,“ připomněla svůj předchozí post bývalá ústavní soudkyně.
Volební systém by ale neměl být navždy nedotknutelný model. V takovém duchu se mimo jiné nesla řeč Petra Havlíka, který zdůraznil, že většinový systém klade větší nároky na výběr osobností, které strany do voleb vysílají, protože je víc konfrontační. „Kandidáti se v něm nemohou jen tak jednoduše schovat za nějakého hřmotného vůdce a nestane se, že se do parlamentu vyveze třeba bývalý politruk,“ upozornil jeden ze spoluzakladatelů ODS, který je zastáncem většinového systému dlouhodobě a je přesvědčen, že v současnosti aplikovaný poměrný selhává.
Stejný dojem má i politolog Roman Chytilek. Mluvil o tom, že ve většinovém systému mají voliči mnohem větší šanci politický život ovlivnit, protože ten poměrný neprodukuje ani velké vítěze, ani velké poražené. „K čemu jsou hlasy voličů, když vítěz voleb ani nemusí sestavovat vládu? To je moment, kdy člověk zákonitě začíná pochybovat o tom, co jeho hlas znamená,“ ptal se řečnicky vyučující z fakulty sociálních studií. Konstatoval i to, že produktem současného stavu jsou mdlé strany, pro které nemá cenu vytvářet sofistikovaný osobitý program, protože stejně budou muset vytvořit koalici s jinou stranou a ze svých priorit ustoupit.
Ani to ale divákům nestačilo. Zatímco pro změnu volebního systému jich nakonec bylo 28 procent, proti hned 64 procent.