Podle některých teorií je bridž jednou z nejmladších karetních her na světě. Pravděpodobně se vyvinul z jiné hry – whistu – někdy v devatenáctém století. První pravidla byla sepsána v Anglii v roce 1895. První mistrovství světa se pak uskutečnilo na Bermudách v roce 1950. V roce 1999 se Světová bridžová federace stala členem Mezinárodního olympijského výboru a tři roky poté byl bridž představen jako ukázkový sport na zimní olympiádě v Salt Lake City. „Kamarádi mého staršího bratra byli zkušení karbaníci, hráli taroky nebo mariáš. Jednou chtěli vyzkoušet něco jiného a chtěli si zahrát bridž, ale chyběl jim někdo do čtveřice,“ vzpomíná na své první setkání s bridžem v roce 1996 Mgr. Marek Picha, Ph.D. z katedry filozofie FF MU, který usiluje o založení bridžového klubu na Masarykově univerzitě. „Tehdy to bylo naprosté fiasko,“ dodává na závěr svého vzpomínání. Po čase se však ve hře zdokonalil a v roce 1999 se stal členem Bridžového klubu Brno, kde se začal věnovat bridži na sportovní úrovni.
Brněnský klub je součástí Českého bridžového svazu, který dnes sdružuje téměř 1500 hráčů. Ti si mohou své hráčské schopnosti vyzkoušet na pravidelně pořádaných turnajích, kde se hraje klasicky pár proti páru nebo ve čtyřčlenných týmech. Svaz také organizuje bridžovou ligu, jíž se účastní týmy. Díky programu Bridge Base Online si fanoušci bridže mohou zdarma zahrát na internetu kdykoliv a s kýmkoliv z celého světa. Bridž však má své místo i na vysokých školách. Kromě toho, že se pravidelně pořádají univerzitní mistrovství, čas od času se bridž na školách dokonce vyučuje. V České republice tomu tak bylo na Vysoké škole ekonomické v Praze, kde se bridž stal součástí výuky statistiky. Podobné pokusy probíhaly i na Technické univerzitě v Liberci. „Bridž více než jiné karetní hry svou komplexitou a volností rozvíjí ten druh myšlení, který je na vysokých školách žádoucí, to znamená analytické myšlení a pravděpodobnostní myšlení. Hráč musí mít představivost, musí umět rychle myslet, aby si dokázal rychle spočítat, které zahrání je pro něj procentuálně nejvýhodnější,“ vysvětluje Marek Picha.
Na snímku Mgr.Marek Picha,Ph.D. předvádí internetovou verzi bridže.Foto: Martina Šmídtová.
Podle plánu Marka Pichy by nový univerzitní klub bridže úzce spolupracoval s Bridžovým klubem Brno, který by zapůjčil veškeré pomůcky potřebné k hraní a zároveň by za určitý poplatek mohli jeho členové univerzitní klub navštěvovat. Studenti, pedagogové a členové Spolku absolventů a přátel MU by pak členství měli zcela zdarma. Univerzita by takovému klubu vlastně jen poskytla prostory, kde by se členové mohli pravidelně scházet; výchovu a získávání nových hráčů totiž finančně podporuje Český bridžový svaz. „Zpočátku bychom se věnovali převážně výuce bridže, na což bychom si mohli zvát i lektory z Prahy, výhledově bychom však mohli složit i družstvo, které by se mohlo zúčastnit i univerzitního mistrovství,“ dodává Marek Picha.
V případě zájmu kontaktujte Marka Pichu na e-mailu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. nebo navštivte stránky brněnského klubu na adrese http://www.bkbrno.wz.cz.
