Býčí skála ukáže svá další tajemství

Do jeskyně Býčí skála v Moravském krasu se po téměř sedmdesáti letech vrátili začátkem roku archeologové z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Tentokrát se však nevydali vyzvedávat velké střepy keramiky či bronzové artefakty, ale drobné zbytky předmětů z organických hmot, které jsou rozptýleny v sedimentu uvnitř jeskyně.

Býčí skála, kterou objevil průkopník české archeologie Jindřich Wankel, se stala známou především nálezem bronzové sošky býka a kovárny v podzemí. Na jejím průzkumu se etablovala moravská archeologie jako nově vznikající disciplína na konci 19. století. „Pokud jde o starší dobu železnou, která je v jeskyni zcela dominantní, neexistuje ve střední Evropě druhá taková lokalita,“ uvedl archeolog Martin Golec, který nový výzkum inicioval. „Jeskyně je mnohými považována za vyčerpanou, ale právě proto, že byla zkoumána naposledy Karlem Absolonem před druhou světovou válkou, je důvod se tam vrátit a pokusit se jeskyni nově interpretovat a doplnit současné poznatky,“ dodal Golec.

Rituální jeskyně
Dnes už je téměř jisté, že Býčí skála sloužila ve starší době železné jako rituální jeskyně. Byly sem přinášeny obětiny, a to nejen v podobě keramiky, ale také velkého množství předmětů z organických hmot – tedy potraviny, tkaniny, příze nebo proutěné košíky. Některé z těchto předmětů se výzkumníci snažili podle Golce v sedimentu najít. „Používáme dnes vlastně kriminalistické metody, které ukážou mnohem více než obvyklé archeologické prameny, jako jsou nádoby, šperky nebo lidské kosti,“ vysvětlil Golec. „Při environmentálním výzkumu používáme proplavovací zařízení se síty, v nichž se zachytí takzvané makrozbytky. K našemu velkému překvapení jsme zjistili, že když proplavíme jakýkoliv kyblík sedimentu z předsíně jeskyně, získáme velké množství jinak téměř neviditelného materiálu,“ doplnil archeolog.

Za nejzajímavější výzkumníci považují možné nové objevy týkající se kovárny, která je klíčovou částí jeskyně. „Existují spory o to, jestli šlo o funkční rituální kovárnu, nebo zda tam byly pouze uložené kovářské nástroje. Z našich nálezů se zatím zdá, že se v jeskyni skutečně pracovalo,“ potvrdil archeolog Golec a dodal, že se tak vlastně ocitáme v samých počátcích zpracování železa ve střední Evropě, které bylo v době železné ještě náboženským obřadem.

Býčí skála je přístupná pro veřejnost
Od poloviny května je Býčí skála na několik víkendů otevřená i běžným návštěvníkům. Česká speleologická společnost č. 6-01 z Býčí skály zde totiž pod záštitou Správy chráněné krajinné oblasti Moravský kras pořádá dny otevřených dveří. Organizátoři připravili prohlídku prostor předsíně jeskyně s archeologickou rekonstrukcí halštatského obětiště spojenou s videoprojekcí a také archeologickým experimentem v podobě činnosti kovářů. Ti zkoušeli, jestli bylo v jeskyni možné vůbec něco ukovat. Velký zážitek slibuje návštěvníkům i skalní okno, kterým do jeskyně na krátkou dobu kolem třetí hodiny zasvítí ostré sluneční světlo, jež dopadá do prostoru obětiště. „Jde o zcela přirozený, nikoliv umělý efekt. Kněží doby železné jev určitě dobře znali a pravděpodobně jej zapojili do složitých náboženských obřadů. Dost možná i to přispělo k její významné rituální funkci,“ komentoval unikátní jev Golec.

Celková délka prohlídkové trasy je přibližně osm set metrů a trvá asi třicet minut. Jeskyně je osvětlená reflektory a po celou dobu prohlídky je zajištěn odborný výklad archeologa. Poslední šance navštívit Býčí skálu je o víkendu 26.–27. května