Klimatická změna může znamenat pro zemědělce katastrofu. Geoinformatik Roman Bohovic z přírodovědecké fakulty se proto zaměřil na to, jak tyto změny ovlivňují vývoj vegetace ve střední Asii. Využil k tomu družicové snímky.
Užitečné informace ze satelitních snímků tak zemědělci mohou získat, nejen když sledují předpověď počasí. Roman Bohovic za svůj výzkum dokonce získal ocenění pro nejlepší studentskou vědeckou práci v oblasti geografie.
V práci, se kterou jste uspěl na geografické soutěži, jste se zabýval oblastí ve střední Asii. O co v ní přesně šlo?
Byla to ještě moje diplomová práce, která se týkala oblasti Chorazim, což je zavlažovaná pouštní oáza ve střední Asii. Žije v ní několik set tisíc lidí a dnes tam začínají mít kvůli intenzivnímu zemědělství velké potíže s nedostatkem vody. Snažil jsem se namodelovat, jaká je v celé oblasti takzvaná evatotranspirace, tedy vypařování vody a dýchání z rostlin a povrchů půdy. Ta totiž dokáže napovědět, jestli jsou rostliny ve stresu nebo jak zemědělci hospodaří s vodou.
Jak se evatotranspirace měří?
Využívám k tomu družicové snímky. V kombinaci s dalšími daty dokážu vypočítat, kolik vody se vypařuje z povrchu rostlin a z povrchu půdy. Pokud má oblast vysokou míru evatotranspirace, může to znamenat, že pole jsou zavlažovaná nadbytečně. V oblasti Chorazim se ukázalo, že lidé plýtvají vodou. Je to paradoxní: žijí v poušti a voda je jejich nejvzácnější zdroj.
Pokračujete ve stejném výzkumu i dnes?
Pořád používám satelitní snímky, stále se orientuji na střední Asii, jen jsem se zaměřil na rozsáhlejší oblast. Zabývám se fenologií vegetace, tedy životními fázemi rostlin, které určuji pomocí množství biomasy, která se v průběhu roku mění. Zkoumám je tak od doby, kdy začne rašit zeleň, přes vrcholnou fázi, kdy je nejvíce biomasy, až po zimu, kdy vegetační období končí. Množství biomasy zjišťuji ze satelitních snímků, protože chlorofyl má na snímcích jiné odrazové vlastnosti než většina povrchu.
Co množství biomasy ukazuje?
Pomocí různých měření dokážu zjistit, jaké množství biomasy se kde nachází, a podle toho určuji, kdy začíná a končí vegetační období. Protože mám snímky za delší období, můžu pozorovat i to, jak se fenologie během let vyvíjí. Mým cílem je tyto změny spojit s klimatickými daty a pomocí modelu zjistit, jak se vegetační období mění v souvislosti s klimatickými změnami. Snažím se vytvořit model na deset až patnáct let dopředu.
Co takový model místním zemědělcům ukáže?
Klimatická změna například může způsobit, že se zkrátí vegetační období a zemědělci nebudou mít takové výnosy jako doposud. Nebo kvůli suššímu klimatu bude stále obtížnější zavlažovat dané území. To jsou závažné důsledky, které by měli zohledňovat, protože v budoucnosti už může být pozdě a nebude v jejich silách tomu nějak zabránit.
Proč jste si vybral právě střední Asii?
Před pár lety jsem se dostal přes Erasmus Mundus na půl roku do Uzbekistánu. Bydlel jsem v dost odlehlé části země, ale setkal jsem se tam s vědci z Německa. Neměl jsem tam jiné studijní možnosti, tak jsem k nim chodil pomáhat s výzkumem. Zabývali se kromě jiného právě dálkovým průzkumem země a hodně jsem se u nich naučil. Navíc jsem si ten region během studijního pobytu zamiloval.
