Víno patří ke smutným i veselým událostem historie

Když se řekne jižní Morava, tak se mnoha lidem vybaví lahve s červenou či průhlednou tekutinou nebo sklípky zdobené typickými ornamenty. Víno ke zdejšímu kraji zkrátka patří. Jaká ale byla jeho cesta na dnešní stoly? A jaký vztah k němu měli naši předkové? I takové otázky si kladli účastníci konference Člověk a víno, která se konala u příležitosti vyhlášení univerzitního vína.

Prvním společenstvím, pro něhož mělo víno velký význam, byl starověký Egypt. Jeho obyvatelé už znali šest až osm druhů révy, uměli lisovat hrozny a vyrábět z nich nápoj. Odsud se dostal do Řecka, kde však víno pili jen smíchané vodou. „Věřili totiž, že pití neředěného nápoje vede k šílenství. To, že tomu tak skutečně je, podle nich dokazoval fakt, že neředěné víno pili jejich rivalové Makedonci. Na pití vína nesmíchaného s vodou podle nich ostatně zemřel i Alexandr Makedonský,“ přiblížila fámy, které kolovaly mezi starověkými Řeky proděkanka Filozofické fakulty a klasická filoložka Irena Radová.

Kombinace vody a vína však přinášela ještě další výhodu. Voda neměla mezi Řeky dobrou pověst, neboť si jen těžko uchovávala bakteriologickou nezávadnost, ale kombinováním s vínem se její vlastnosti výrazně zlepšily.

Když od Řeků převzali vládu nad tehdejším světem Římané, přebrali i oblibu v pití nápoje z vinných hroznů. Díky tomu se víno dostalo až na naše území. Pěstovali ho zde už vojáci z posádky Marka Aurelia.

Rozvoji vinařství u nás nahrálo také křesťanství, pro které víno představovalo obřadní nápoj. Velké zásluhy o rozšíření pěstování vinné révy historici připisují i Karlu IV., jenž dovezl sazenice z Burgund, nebo Habsburkům.

Naopak těžkou ranou bylo pro vinaře husitské hnutí. Především na Moravě mu padla za oběť velká část obyvatel. Lidé měli co dělat, aby se uživili, a na opečovávání vinných keřů neměli myšlenky. Přesto vždy platilo a stále platí, že lahev vína stála jak u vyhlašování válek, tak u uzavírání míru.