Studenti Masarykovy univerzity se rozhodli navázat na téměř stoletou tradici simulovaných jednání Organizace spojených národů a jedno takové navíc s mezinárodní účastí pořádají v tomto týdnu na fakultě sociálních studií.
„Nyní budeme hlasovat o návrhu Spojených států amerických vyvolat moderovanou diskuzi o druhém projednávaném bodu,“ pronáší muž poutající pozornost svou arabskou pokrývkou hlavy. V sále před ním sedí soustředění pánové v kravatách a dámy v blůzkách a na výzvu zvedají svoje cedulky, které slouží jako hlasovací lístky.
Většina z nich sedí za notebooky v obležení energetických nápojů a kelímků s kávou. Není se co divit, mají už jen necelé dva dny na to, aby se usnesli na společném postoji k situaci v Sýrii. Právě zdejší konflikt je tématem simulovaného jednání Rady bezpečnosti OSN nazvaném MuniMUN.
„MUNy neboli mezinárodní modely Organizace spojených národů se konají v Americe už od dvacátých let minulého století,“ vysvětluje formát akce její hlavní organizátor Silvestr Buček. Právě v jeho hlavě se zrodil nápad přivést akci do Brna, aby si účastníci mohli vyzkoušet, jaké to je vžít se do role delegáta přiřazené země a skutečně reprezentovat její zájmy. Po celém světě se podobných akcí konají každý rok stovky.
Vysoké hry diplomatů
Na plátně před katedrou ubíhá čas pro proslov americké delegátky, zatímco zástupce Arabské ligy posílá nenápadně vzkaz reprezentantce Jihoafrické republiky. V rámci jednání je totiž prostor i pro zákulisní pletichy a vedlejší cíle.
„Záleží na každém, jak se k úkolu co nejlépe reprezentovat danou zemi postaví a jakou strategii zvolí,“ říká Buček a dodává, že připravenost delegátů před akcí se prověřuje, aby vše bylo co nejautentičtější. Všichni účastníci musejí v předstihu odevzdat esej, v níž popíší svoje postoje a názory spojené s přidělenou rolí. Na základě toho jim může být doporučeno, které věci je nutné si ještě dostudovat.
Studentka fakulty sociálních studií Eliška Kolínková se k přípravě postavila poctivě. Jako zástupkyně Jihoafrické republiky si nastudovala nejen dřívější rezoluce Rady bezpečnosti týkající se Sýrie, ale také politiku přiděleného státu včetně dřívějších proslovů jejích delegátů v OSN. „Z médií člověk může snadno získat zkreslený obrázek, proto jsem se snažila vyjít z oficiálních materiálů,“ říká Kolínková, která se na MuniMUN přihlásila díky pozitivní zkušenosti z modelu Rady Evropské unie v Praze.
Letošního MuniMUNu se účastní 16 delegátů včetně tří moderátorů diskuze. České a slovenské studenty doplnilo i šest zahraničních z Itálie, Francie, Rakouska a Polska.
Šance nejen pro studenty mezinárodních vztahů
Co účast na podobném jednání účastníkům přináší? „Člověk si uvědomí, že je opravdu těžké dojít ke konsensu. Rada bezpečnosti zahrnuje pět států s právem veta, z nichž si každý může postavit hlavu a žádat něco úplně jiného,“ popisuje jedna z organizátorek Hana Krhovská svoji posouvající se toleranci vůči zdlouhavému přijímání rezolucí. Navíc díky tomu, že se MUNy pořádají v nejrůznějších zemích, člověk snadno naváže přátelství s lidmi stejných zájmů ze zahraničí.
Přihlásit se přitom mohou nejen studenti mezinárodních vztahů nebo politologie, ale všichni anglicky mluvící studenti schopní se zodpovědně připravit. Jednání Rady bezpečnosti se navíc běžně účastní i zástupci neziskové či firemní sféry a právě tyto role mohou zaujmout studenty jiných oborů.
Brněnští organizátoři se s jedním ročníkem určitě nespokojí. „Rádi bychom pořádali MuniMUN každoročně,“ slibuje Silvestr Buček.
