Vyrazit mezi spolužáky, skamarádit se a seznámit s prostředím školy – to radí nastupujícím spolužákům letošní absolventi prvního ročníku Masarykovy univerzity. Požádali jsme jednoho studenta z každé fakulty, aby se s částí svého nabytého know-how svěřil.
1. Co tě během prvního ročníku studia nejvíc překvapilo?
2. Co by podle tebe měl každý student zvládnout, než nastoupí v září do prvního ročníku?
3. Máš nějaké tipy, jak se co nejrychleji sžít s vlastní fakultou?
1. Překvapilo mě, jak chutné jídlo je v místních menzách za tak málo peněz. A taky že strategie „u zkoušky mi stačí nejhorší možná známka“ se ne vždy vyplácí, protože se za studijní průměr přidělují body, které mohou rozhodnout o přidělení koleje.
2. Samozřejmostí je vyřídit si všechny potřebné věci, jako je ISIC, pokud je člověk ze Slovenska, pak i český bankovní účet, vybrat si kolej blízko školy. Důležité je naučit se pracovat s Informačním systémem MU, přes který se registrují předměty, přihlašuje se na zkoušky nebo se podává žádost o ubytovací stipendium. Já jsem to podcenila a zmatkovala pak celý semestr. A při registraci předmětů si zapsat pár kreditů navíc, aby se pak člověk nemusel stresovat, zda splnil minimum k postupu do dalšího semestru.
3. Jít na Prvákoviny, což je dvoudenní informačně-poznávací setkání, které organizují starší studenti. Prezentují se tam témata, která pomohou zvyknout si na nové prostředí a naučit se v něm orientovat.
1. Překvapila mě kreativita a ochota lidí, se kterými se při studiu setkávám. Všude jsou všichni milí, ne jako na střední škole v malém městě. Cítíš se tu jako mezi svými. Brno má prostě kouzlo. A zjistil jsem, že škola může být i zábava.
2. Samozřejmě je důležité zjistit si vše, co se týče požadavků na úspěšné dokončení studia. To znamená nastudovat si kreditový systém a co nejdříve si zapsat předměty v Informačním systému MU. A dát si pozor na počet kreditů, který je nutné získat v jednom semestru. Ušetří to spoustu problémů.
3. Jednoduše bych radil chodit na přednášky. Je to ten nejlepší způsob, jak poznat profesory, své kolegy studenty a udržet tempo.
1. Určitě mě zarazil rozdíl oproti střední škole – na vysoké je větší možnost si studium časově zorganizovat po svém, odpadá zde středoškolské vodění za ručičku.
2. Nejdůležitější je správně si zaregistrovat předměty, zajít si pro ISIC kartu, zjistit si (například od starších spolužáků), jak to na škole chodí, kdy vůbec začíná škola, zajistit si ubytování, najít cestu do knihovny nebo do menzy.
3. Dobré je využít možnost prvákovských seznamovacích kurzů, kde poznáte svoje nové spolužáky a získáte aspoň trochu přehled o dění na škole. A pamatujte, že když se hned ze začátku něco nevydaří podle představ, tak musíte myslet na to, že z chyb se člověk poučí nejvíc.
1. Oproti střední škole je to razantní změna, nikdo tě do ničeho nenutí, ale zároveň ti ani nikdo nic nepřipomíná a neřekne: Tak když jsi zapomněl, dones to zítra. Každý je zodpovědný sám za sebe. Ze začátku byl také nezvyk, že jsem odcházela do školy třeba na druhou hodinu odpoledne a vracela se v osm. To se ukázalo jako výhoda den po studentských party. A to mě taky překvapilo, kolik se jich častokrát i v jednom dni v Brně koná.
2. Je potřeba si co nejdříve vyřídit ISIC, bez něj je člověk ztracený. Dostaneme se s ním do učeben a poslucháren, když jdeme pozdě do hodiny, na obědy, do bufetu, na kopírku a podobně.
3. Dobré je začít se chodit po večerech bavit na studentské akce, a nejlíp přímo té fakulty, kde studuješ. Časem si kolem sebe každý utvoří partu lidí, s kterými může nejenom obrážet hospůdky, ale taky si navzájem poradit.
1. Masarykova univerzita byla má vysněná vysoká škola už od mé účasti na veletrhu vzdělávání Gaudeamus a splnila všechna má očekávání. Kromě kvalitní výuky nejvíce oceňuju akce, které se na škole pro studenty pořádají, jako například Masarykovy debaty. Překvapila mě rozmanitost studentů, ať už jde o národnost či zájmy, a také obrovské množství předmětů, ze kterých můžu vybírat.
2. Osobně se mi velmi hodily Prvákoviny, což je zábavná i informativní akce právě pro nastupující studenty. Tam mi opravdu pomohli s orientací ve směrnicích i povinnostech studenta. Řídila jsem se radami a tipy starších studentů a myslím, že jsem první ročník zvládla dobře.
3. Být aktivní: účastnit se všemožných přednášek, akcí a workshopů, zkrátka nesedět doma a nečekat, že mi vše přilétne rovnou pod nos.
1. Nepřekvapilo mě asi nic, protože jsem ještě před začátkem podzimního semestru byl například na Seznamováku a Prvákovinách, kde jsem vlastně všechny důležité informace dostal. Masaryčka má dobré zázemí, přednášející jsou opravdu kapacity, ale to jsem tušil předem.
2. Aby si ušetřil dost peněz na hospodu s kamarády.
3. Osobně si myslím, že mnohem důležitější než se sžít s fakultou je, aby si tam každý našel kamarády, na které se může spolehnout. A co se týká učení, naučte se nenechávat všechno na poslední chvíli. Hlavně co se zkoušek týče. Za sebe můžu říct, že na přírodovědecké fakultě se za jednu noc opravdu na zkoušku nenaučíte.
1. Čekal jsem od začátku o dost formálnější prostředí, že se každý bude starat jen o sebe, že se bude vyžadovat větší disciplína a bude třeba se od začátku hodně učit. Ohledně učení můžeme polemizovat, ale s formálností je to nakonec příjemné – šancí na opravu písemek je dostatek, lidé jsou přátelští, vyučující nejsou odměření a nechodí v obleku, právě naopak, s cvičícími si tykáme a s některými se dá po hodině zajít i na pivo. Co víc si přát?
2. Nevím, já osobně jsem nic extra nedělal. Je fajn si vyřídit všechnu administrativu, seznámit se s Informačním systémem MU, zorientovat se v Brně, aby člověk nebloudil, a to je podle mě vše.
3. Jak se říká, školu netvoří vybavení a předměty, ale lidé. Pokud má člověk štěstí na dobré lidi okolo, tak mu nemůže nic chybět. Proto je třeba si najít partu, za kterou se můžeš každý den do školy těšit, a vybrat si předměty, které tě budou bavit natolik, že tě škola bude naplňovat. A nebrat věci příliš vážně.
1. Překvapila mě komplikovanost Informačního systému MU. Bylo hodně těžké se v něm ze začátku zorientovat. I teď je spousta věcí, které v něm asi nikdy nenajdu.
2. Každý by se měl co nejdříve začít dívat po bydlení, pokud nebydlí v okolí. Projít si Brno, zjistit, jak se do školy dostane, jak jeho škola vypadá, kde se nachází, pokusit se navázat kontakt se staršími studenty a proniknout do systému značení učeben.
3. Sázkou na jistotu je zjistit si obecně co nejvíc o průběhu studia dopředu, aby dotyčného později zaskočilo co nejméně situací. MU je velká univerzita a na „rozkoukávání“ není příliš času. Student musí co nejrychleji chytnout správné tempo, ať se s univerzitou brzy nerozloučí.
1. Na našem oboru mě překvapilo, že hned od prvního semestru máme výuku hodně praktickou. To je u zdravotnických oborů velmi důležité. Samotného studenta taková výuka víc baví a také mu dá víc než pouhé sezení v posluchárnách. Překvapila mě taky vstřícnost většiny vyučujících. Pokud máte nějaký dotaz nebo prosbu, dá se s nimi rozumně domluvit.
2. Dobré je se co nejdřív skamarádit s Informačním systémem MU. Přes něj se totiž řeší téměř vše, co se studia týče. Je dobré držet se informací, které prvák obdrží u zápisu, případně pokud něco není jasné, tak se ptát, stejně tak i po dobu celého studia. A není na škodu pořádně si užít volných měsíců prázdnin, protože studia si pak každý užije víc než dost.
3. Základem je dobrý kolektiv. Víc hlav víc ví. Myslím, že s pomocí přátel si kaž-dý sám najde tu správnou cestu, jak se s fakultou co nejrychleji sžít.
