Přejít na hlavní obsah

Studujte prakticky!

Jen titul nestačí, zaměstnavatelé očekávají také praktické dovednosti. Přečtěte si, kde všude je lze získat.

Na Masarykově univerzitě jsou ale i obory, kde bez praxe nemůžete ke státnicím. Typicky jde o pedagogy nebo mediky. Ilustrační foto: Ondřej Surý.

V době, kdy máte ve svém oboru často i pár stovek spolužáků, nemusí vám sebelepší vzdělání (jakého se vám na MU bezpochyby dostane) v budoucnosti stačit. Váš potenciální zaměstnavatel si bude vybírat kromě prestiže titulu také podle vašich pracovních zkušeností. Myslete na to už při hledání brigády a nebojte se ani neplacených praxí.

Práce na jakýkoliv úvazek má samé výhody. Ověříte si, jak to, co se učíte ve škole, (ne)funguje ve skutečnosti, získáte jakési pracovní návyky a schopnosti, které se dají zapomenout asi tak těžko jako jízda na kole, získáte čárku do životopisu a často si vyděláte i nějakou tu korunu k dobru. Pokud jste kvůli právě vyjmenovaným plusům ochotni obětovat část volného času, vyrazte s kůží na trh práce.

„Možností, jak najít praxi nebo potom i práci, je opravdu hodně. Personální agentury, vedoucí kateder, kteří mají kontakty i mimo univerzitu, inzeráty v novinách, internet nebo v poslední době i facebook,“ radí Pavla Horáková z Kariérního centra Masarykovy univerzity. To ostatně můžete při hledání praxe oslovit také, zkuste využít například jejich nový portál www.jobfairs.cz, kam můžete vložit životopis a nechat se ulovit headhuntery.

Jestliže ale nejste v existenční krizi a nepotřebujete jakékoliv peníze z jakékoliv práce (třeba proto, že teplá voda vám z kohoutku neteče už třetí týden), pak si raději dejte na čas a sežeňte si brigádu aspoň trochu v oboru.

Personalistům potom spíš padnete do oka, až budete hledat „brigádu“ na celý život. Nebo vám jako šikovnému brigádníkovi nabídnou pracovní smlouvu. „Do CCI jsem šla nejdříve na brigádu na finanční oddělení. Pak mi nabídli i zkrácený pracovní úvazek,“ potvrzuje Lucie Boleslavová, studentka podnikové ekonomiky a managementu. A pracovní zkušenost si pochvaluje. „Vím, jak to chodí ve velké mezinárodní firmě, a mám spoustu kontaktů.“

Někde bez praxe ani nevystudujete
Na Masarykově univerzitě jsou ale i obory, kde bez praxe nemůžete ke státnicím. Typicky jde o pedagogy nebo mediky. „Máme povinné praxe v prvním ročníku, kde pracujeme jako asistenti. Ve čtvrtém a pátém ročníku pak už na praxích normálně učíme,“ popisuje systém na pedagogické fakultě čerstvá učitelka Pavlína Holubová.

„Nejvíce zkušeností pro práci s dětmi jsem získala právě tam. Teď, když učím naostro, se mi to opravdu hodí,“ dodává Holubová.

Na praxi dbá třeba i fakulta sociálních studií. Třeba budoucí novináři musí v redakcích, studiích či střižnách strávit dvanáct týdnů.

„Získávám hlavně přehled o každodenní práci novináře, a když s něčím potřebuju pomoci, tak mi zkušení redaktoři poradí. Mám ale dobrý základ ze školy,“ říká Nela Patschová z fakulty sociálních studií, která je momentálně na praxi v brněnské redakci Práva a dělá korektury pro Deník Referendum – novinařiny by se chtěla držet i potom. Ale ani opačný postoj na konci praxe nebývá ojedinělý. Spousta studentů si praxí taky vyjasní, co vlastně dělat nechtějí.

Se sháněním povinné praxe studentům většinou pomůže katedra, pokud vás ale nabídka neoslní, můžete se zkusit ucházet o stáž v prestižnějších institucích vlastními silami. Možná budete muset projít výběrovým řízením, možná postačí zdvořilá elektronická zpráva, pravidla vždy záleží na firmě. Ty ale o stážisty většinou stojí.

„Firmy si vcelku nezávazně vyzkouší, jak praktikant funguje, jak je schopný se přizpůsobovat požadavkům, které na něj kladou, a zároveň si mohou vyškolit člověka, který nepřenáší nic z jedné firemní kultury do druhé. Praktikanti jsou pro firmu po všech stránkách výhodnou investicí,“ říká Pavla Horáková. A nezavrhujte ani neziskové a dobrovolnické organizace. Opravdový zaměstnavatel rád uvidí, že se nebojíte udělat něco navíc.

Dobrovolná praxe
Nepovinnou praxi oceníte především v oborech bez výraznější specializace, typicky s ekonomickým nádechem. O stáže nebo trainee programy se můžete ucházet jak v bankách, tak ve velkých nadnárodních korporacích.

„Díky stáži v Citibank jsem se mohl na vlastní kůži přesvědčit, jak fungují procesy v bance, zdokonalit své pracovní schopnosti a také poznat nové kolegy. Během stáže jsem profesně vyrostl,“ popisuje zkušenosti z letní stáže v Citibank Erik Klein z ekonomicko-správní fakulty.

Matej Ducár, absolvent stejné fakulty a aktuální student fakulty sociálních studií, se přihlásil na letní stáže do IBM v Praze. „Ze 150 uchazečů jich vzali na stáž asi třicet. Po skončení stáže jsme obdrželi certifikát a teď pracujeme na tom, abychom získali placené místo,“ vysvětluje systém v IBM student bezpečnostních studií. Sám je mezi třetinou stážistů, kteří se dostali na post traineeho, a momentálně ladí detaily na pozici koordinátora studentských programů v Bratislavě. „Jde o to být šikovný, hledat příležitost a v neposlední řadě taky mít doporučení,“ radí Matej.

Jestliže se vám ale nepodaří sehnat si brigádu nebo stáž v oboru, za zkušenosti jako okopávání řádků ve vinohradě nebo příležitostný noční úklid ve Vaňkovce se nemusíte stydět.

„Ať už dělám cokoliv, učím se pracovním návykům, zjišťuji, jaké to je pracovat v určitém časovém horizontu, vím, co to je zodpovědnost k práci, učím se vycházet s kolektivem a podobně. Absolventi s čistým životopisem mají oproti ostatním značnou nevýhodu,“ vysvětluje Pavla Horáková.

Hlavní novinky