Někteří se setkávají s nutností prezentovat odborné téma až s obhajobou bakalářské práce, pro jiné je výstup před vyučujícím i spolužáky běžnou součástí ukončení předmětu. Proč je prezentování důležitou dovedností a kde se na ní dá zapracovat?
Pro někoho prezentace představuje jen nudný monolog před dataprojektorem. Pravda je však jinde. „Své myšlenky prezentujeme určitému publiku denně – ať už je to předložení výsledků práce na poradě nebo pracovní pohovor,“ vysvětluje student ekonomicko-správní fakulty Lukáš Hrdlička, který se prezentačnímu výcviku věnuje ve svém projektu reprezentace.cz.
Studující si cenu dovednosti prezentovat uvědomují čím dál více. „Zájem o školení v prezentacích roste a škola se mu snaží přizpůsobit,“ říká školitel z Centra jazykového vzdělávání MU Libor Štěpánek.
Mlčeti zlato
Jak si studenti Masarykovy univerzity v prezentačních disciplínách vedou? Jejich výstupy obvykle trpí jedním velkým neduhem. Prezentující nevědí, co vlastně chtějí říci. „Často předávají omáčku bez masa,“ poukazuje Štěpánek na časté potíže s kompozicí prezentace. Dále tápou v tom, jak vyvážit slidy a mluvené slovo. Prezentovat neznamená přečíst s kamennou tváří texty promítané na plátně.
„Často mi také chybí interakce s publikem,“ dodává Hrdlička. Češi jsou pověstní pasivitou, a to na obou stranách. Na výzvy k diskusím většinou reagují mlčením. Také samotní přednášející bývají statičtí – nehnou se z místa a přednášejí monotónním hlasem.
Prezentace se přitom dá zpestřit různými způsoby – zvukem, videem, prací s vizuální stránkou. Složité téma lze přiblížit přirovnáním nebo příběhem. Ty samé postupy však mohou být v jiném kontextu kontraproduktivní. Při složitém vědeckém tématu zbytečně odvádějí pozornost od sdělení. Je třeba nezapomínat na účel prezentace.
Trénink na univerzitě
Prezentování se v současné době na Masarykově univerzitě vyučuje v anglickém jazyce, a sice v rámci povinného jazykového minima v mnoha seminárních skupinách napříč fakultami. Veřejnému vystupování se věnují také speciální semináře pro doktorandy a několik nepovinných předmětů. Poptávka však několikanásobně převyšuje nabídku.
Kurzy zaměřené na tyto soft skills nabízí například Kariérní centrum MU a v neposlední řadě studentské spolky. Příkladem je TopSec, ve kterém nechybí odborný dohled. „Ten je důležitý. Zpětná vazba je cenná samozřejmě i od laiků, ale někdy může nechtěně ublížit,“ vzpomíná Štěpánek na negativní zkušenost s mimouniverzitním spolkem, kde chyběl zkušený školitel.
„Studentům, kteří na sobě chtějí zapracovat, stačí ukázat cestu,“ drží si optimistický pohled Štěpánek. Na osvojení základních návyků dobré prezentace podle něj stačí jeden semestr. Ale tím práce nekončí.
Kam dál? Zapátrat lze v univerzitní knihovně. Anebo na internetu. „Populární jsou prezentace formátu TED, ale u těch je třeba myslet na to, že se jedná o infotainment. Na vědecké konferenci by přednášející s podobným stylem neuspěl. Ale například webové stránky Coursera nabízí přednášky odborníků z věhlasných univerzit. Studenti tam mohou zapátrat i ve svém oboru,“ uzavírá debatu Štěpánek.
Jak vytvořit dobrou prezentaci?
- Méně je více. Zařaďte takový počet slidů, který stihnete probrat. Zbytečně nezatěžujte dlouhými texty. Publikum pak čte a neposlouchá.
- Přizpůsobte se publiku. Prezentujete pro něj, ne pro sebe.
- Hlídejte si čas. Pečlivě si rozvrhněte, kdy co říci. Prezentaci si odpřednášejte v simulovaných podmínkách. Zjistíte, jak si vystačíte s časem, a můžete se rozhodnout, kde krátit.
- Ujasněte si strukturu. Začněte méně důležitými věcmi a skončete tím nejpodstatnějším.
- Nepodceňte přípravu. Improvizace vás nezachrání.