Všudypřítomný internet, pokročilé mobilní technologie a sociální sítě o nás sbírají v každém okamžiku nepřeberné množství dat. Jsou však lidé, pro které je práce s daty o vlastní osobě životním stylem. Datasexuálové.
„Tito lidé průběžně pomocí informačních technologií sbírají data o své osobě, těle a životě a přizpůsobují tomu své chování a rozhodování,“ vysvětluje studentka knihovnictví na Filozofické fakultě MU Soňa Príborská. Datasexuálové ji fascinují, rozhodla se je proto prozkoumat ve své právě dokončené bakalářské práci.
Data pro zlepšení těla i duše
Datasexuálové jsou součástí mezinárodního hnutí Quantified self, které bývá označováno za jeden z fenoménů roku 2012. Tito lidé skrze různé nástroje sledují rozmanité parametry vypovídající o jejich osobě. Se získanými daty pak dále pracují, například pro zlepšení svého zdravotního stavu a fyzické kondice.
Nemusí však nutně jít pouze o fyzickou stránku. Americký státník Benjamin Franklin si například stanovil třináct základních životních hodnot, u kterých si každý den zaznamenával, jak je naplňuje. „Dneska už by si na to pořídil aplikaci pro iPhone,“ říká Príborská.
V Česku jich potkáte zatím málo a možná by sami sebe za datasexuály neoznačili, ale v zahraničí na své informační úchylce mnozí postavili kariéru. „Jedním z nich je Nicholas Felton, který sleduje desítky faktorů ze svého života jako třeba, kde byl, s kým byl, co jedl, jak spal nebo kam jel, a každý rok na základě všech těch dat vydává osobní ročenku, která je graficky pěkně zpracovaná,“ pokračuje Soňa.
Kdo tyto výstupy dobrovolně čte? Soňa překvapuje odpovědí, že spousta lidí. V omezeném nákladu Feltonova ročenka vychází i v tištěné verzi a z e-shopů brzy mizí.
Datasexální aplikace
Nemusí to být až tak bláznivé, jak se na první pohled zdá. I lidé v posilovnách si nechávají měřit tep, uběhnuté kilometry a spálené tuky a na základě toho se snaží při další návštěvě spálit ještě více.
Každý z nás by asi našel alespoň jednu oblast, kde data spojená se sebou samým sleduje, a řídí se jimi. „Běžné jsou třeba Runkeeper, Nike+, Last.fm, Klout nebo Foursquare,“ dává Príborská příklady aplikací, z nichž některé i sama používá. Ostatně i vznik své bakalářské práce a posun v napsaných znacích veřejně den po dni popisovala na svém blogu.
Nebojí se aplikacím svěřovat vlastní data? „To je jako se ptát, jestli se bojím mít emailovou schránku na Gmailu,“ odpovídá Soňa. Používáním celé řady moderních technologií podle ní často nevědomě poskytujeme třetím stranám velké množství osobních informací. Je jen na nás, jestli jejich vyhodnocení necháme na ostatních nebo se je pokusíme využít také my.
