Profidivadlo oslavilo patnáct let. K narozeninám si vydalo sborník a 15. května v učebně D1 fakulty informatiky uvede svou už šestnáctou hru, tentokrát adaptaci románu Pán much. Jak vypadalo mládí tohoto pubertálního dítka?
Divadlo na fakultě informatiky začalo improvizovanými hříčkami s narážkami na fakultní prostředí a vyústilo v nejstabilnější soubor Masarykovy univerzity. K původním studentským textům se postupně přidaly inscenace divadelních velikánů jako je Shakespeare nebo Dürrenmatt, ale také komiksu Rychlé šípy od Foglara nebo Tarantinovy klasiky Pulp Fiction. Zkoušení nové hry je dnes neodmyslitelnou součástí jarního semestru a její následná premiéra pak oslav Dies academicus. Kapacity sálů stačí sotva uspokojovat diváckou poptávku.
Čím si tyto studentské divadelní legrácky vysloužily takovou pozornost? „Nejspíš tím, že hraní divadla je pro informatiky tak neobvyklá činnost. Každý, kdo je trošku exhibicionista, si to chce vyzkoušet, a kdo není, chce to aspoň vidět. No představte si: Informatici, co hrají divadlo!" říká Zdeněk Filipec, dřívější herec a jeden z nynějších režisérů Profidivadla.
Divadlo jako start kariéry
Profidivadlem už prošly nejenom stovky informatiků, ale řada studentů z jiných fakult. Několik z nich dokonce nyní studuje herectví na JAMU či DAMU. „Může se zdát, že jde o velkou legraci, ale na zkouškách to mají všichni opravdu těžké. Sice nepotíme krev, ale mám za to, že Robert Král, Lukáš Junga i já jsme neobyčejně tvrdí, nevybíraví a nekompromisní režiséři," vyvrací Filipec představu o tom, že jde jen o obyčejné amatérské divadlo.
Na oplátku každý rok všichni zúčastnění dostávají odměnu v podobě přeplněné premiéry a vyprodaných repríz. „I naprosté neherce a amatéry na všech reprízách uvidí téměř tisícovka diváků a to i mimo půdu fakulty informatiky."
Letos přijde temnota
Jak už bývá u Profidivadla zvykem, slavné předlohy bývají pro převedení na školní jeviště dokořeňovány. Nevyhnul se tomu ani román Williama Goldinga Pán much, jehož nastudování informatici v květnu uvedou. Oproti předloze přivádí na jeviště i dívky.
„Studenti jednoduše odmítli hrát bez děvčat, protože by je to prý nebavilo. Tak jsme dívčí role museli připsat. Podobně jako minulý rok, kdy k Rychlým šípům a Bratrstvu kočičí pracky přibylo ještě Sesterstvo králičího ocásku,“ osvětluje dramaturg divadla a pedagog Josef Prokeš.
Oproti předešlým představením má být to letošní pojaté o hodně vážněji, temněji a tragičtěji, což je částečně dáno osobou hlavního režiséra Filipce. „Mám rád tvrdost, hrubost a ostrou konfrontaci. Navíc dlouhodobě dramaturgicky to také zapadá, každý rok chceme dělat něco jiného. Zcela vážnou věc jsme dělali před třemi roky, kdy jsme nastudovali Romea a Juliána."
Změna je nejen život, ale i divadlo
Zkoušení her bývá někdy velmi dramatické. „Při generálce Kunderovy Ptákoviny jsme se dozvěděli, že inscenaci nebudeme pro nesouhlas autora moci uvést. Loni byla alternovaná hlavní role. Letos jsme v polovině měnili hlavní ženskou roli na mužskou," dokazuje Filipec. Sám se v souboru angažuje už od samého začátku. Není tedy čas na změnu i co se týká vedení divadla? „Rád bych se věnoval Profidivadlu co nejdéle. Fakt mě to baví. Ale uvědomuji si, že bude potřeba se toho vzdát ve prospěch nové krve. Možná už příští rok bude režii a třeba i produkci dělat někdo jiný. Jsem přesvědčen, že máme z koho vybírat.“
Vzpomínky absolventů včetně všech inscenovaných textů si zájemci mohou přečíst ve sborníku, který lze zakoupit po domluvě u Josefa Prokeše na fakultě informatiky. Premiéra nejnovějšího představení diváky čeká 15. května o půl osmé večer v učebně D1 na fakultě informatiky. Vstup je zdarma. Reprízy, už se vstupným 100 Kč, se pak uskuteční 22. a 29. května v Buranteatru.
