V konkurenci padesáti budoucích právníků obstál letos Luboš Brim ve Studentské vědecké odborné činnosti (SVOČ) na právnické fakultě, když se 7. května stal jedním z hlavních vítězů soutěže. Nenápadného studenta, kterého nejčastěji uvidíte na chodbách fakulty zahloubaného do knih, porota nominovala i do celostátního kola soutěže a získal také cenu děkanky.
Brim má za sebou výhry ve dvou ročnících SVOČ, pracuje v Kanceláři veřejného ochránce práv a úspěšně publikuje v právních časopisech. Ve své letošní práci se zabýval právní ochranou tvaru výrobků.
„Každý tvar v sobě spojuje složku estetickou a funkční. Když ale chráníme tvar ochrannou známkou nebo průmyslovým vzorem, hrozí, že bychom skrze funkční složku tohoto tvaru mohli založit výlučná práva k technickému řešení, aniž by tato práva podléhala stejně přísným omezením jako u patentu,“ vysvětluje Brim. „Proto jsem ve své práci zkoumal, jak se této nežádoucí ochraně technických řešení v právní úpravě ochranných známek a průmyslových vzorů předchází.“
Mnozí studenti se delšího psaného projevu v odborném jazyce děsí. Brim si jej naopak vyhledává. Podle vlastních slov mu v tomto směru pomohlo studium politologie na fakultě sociálních studií. „Od počátku nás učili tvořit rozsáhlejší práce, věnovala se tomu větší pozornost. Proto se mi asi dnes právní texty píšou dobře,“ prozrazuje. Ve studiu politologie už ale nepokračuje. „Nechtěl bych sedět na dvou židlích, nedokázal bych se právu, které mě bavilo víc, věnovat naplno.“
Diplomovou práci píše Brim o trojrozměrných ochranných známkách v právu Evropské unie, jak ale sám tvrdí, zatím neví, zda se tím bude zabývat i v budoucnu. Na rozdíl od spousty spolužáků z ročníku nemá moc rozmyšlené, co dál. „Právo duševního vlastnictví mám rád, ale jsem připravený, že nebudu mít možnost se tomuto tématu konkrétně věnovat. Něco, co mě těší, jsem navíc našel ve většině právních odvětví, se kterými jsem se setkal. Nechávám to tedy ještě otevřené. Možná je to neprozíravé, ale neuvažuju tak daleko, zatím mě uspokojuje studium.“
Někteří studenti Luboše Brima znají také jako člověka, který zná řadu právních předpisů zpaměti. „Asi si dobře pamatuju čísla, takže se mi text spojí s konkrétním číslem paragrafu a já to udržím v hlavě. Fotografickou paměť ale nemám,“ vysvětluje.
Studiu věnuje většinu svého volného času. „Vždycky se najde něco, co je potřeba udělat. Nevnímám to jako povinnost, kvůli které bych si měl něco odpírat, spíš mě to obvykle skutečně zajímá,“ svěřuje se a dodává, že se na právo většinou dívá spíše akademicky.
„Dílčí problémy vidím jako právní zajímavosti, které je potřeba vyřešit. Jsou to otázky, kde se střetávají různé principy, a kde je potřeba normativní systém spojit s faktickým stavem. To je pro mě intelektuálně přitažlivé. Nemám zrovna aktivistický postoj, že bych chtěl primárně pomáhat lidem. Ačkoli by to bylo vznešenější, intelektuální záliba je u mě na prvním místě,“ shrnuje Brim.
