Životní lekce. V pozitivním i negativním slova smyslu. Tak hodnotí studentka žurnalistiky Jolana Rumanová svou dvouměsíční letní praxi v bruselském týdeníku New Europe.
Jejímu odjezdu předcházely komplikace se stipendiem. Nedostala ho z programu Erasmus. „Neměla jsem dobrý Training Agreement. Psala ho totiž rukou naše garantka z bruselské redakce. Ovšem hned jak to zjistilo vedení katedry mediálních studií a žurnalistiky, vyšlo mi vstříc a dostala jsem stipendium z fakultních rezervních fondů,“ líčí vděčně Jolana.
Od starších spolužaček, které dřív v redakci působily jako stážistky, slyšela Jolana o praxi v Bruselu jen samá pozitiva. Na stáž se tak i přes původní komplikace vydala plná očekávání spolu se dvěma spolužačkami. Rozčarování z poměrů v redakci na sebe však nenechalo dlouho čekat a počáteční nadšení vystřídalo vystřízlivění.
„Příjezd byl trochu šok. Garantka, která s námi praxi domlouvala, nám už týden před příjezdem neodpovídala na e-maily. Když jsme dorazily, v redakci nebyla a nikdo jiný o nás nevěděl. Přesto se nás udivení redaktoři ujali a zadali nám práci. V následujících dnech jsme si postupně našly svůj způsob, jak v redakci fungovat, který nám vydržel celé léto,“ vzpomíná dnes už s úsměvem Jolana.
New Europe je tištěný týdeník, který se mimo běžný prodej v trafikách distribuuje také v institucích Evropské unie. Protože jsou ale přes léto všechna tato místa zavřená a tištěné číslo nevychází, přispívala Jolana do online vydání. „Každé ráno jsem hledala náměty na články, které jsem nechávala schvalovat editora. Když mi téma prošlo, což se stávalo většinou, článek jsem vypracovala a poslala mu ho k zeditování a zveřejnění. Také jsme se spolužačkami pracovaly na několika speciálních vydáních,“ popisuje Jolana náplň své redaktorské činnosti.
Když se dnes za praxí v New Europe zpětně ohlédne, přiznává, že od ní čekala trochu více. „Z žurnalistického hlediska jsme se toho se spolužačkami příliš nenaučily, spíše jsme trochu ztratily iluze. Většina článků se kopírovala z agentur či z jiných titulů. Když jsme se snažily sehnat vlastní zdroje, většinou to ostatní redaktoři považovali za zdržování,“ přiznává.
Nejen prací je ale člověk živ. Výjezd do Bruselu Jolaně přinesl hodně po osobní stránce. Poprvé byla v zahraničí delší dobu a s kamarádkami projela všechna větší belgická města, navštívila i Amsterdam a poznala, jaké to je žít v evropské metropoli. Díky kontaktům, které v Bruselu získala, má dnes novou práci a nové kamarády. Naučila se také psát články a vůbec komunikovat v angličtině. V budoucnu toho chce využít.
