Podle kabátu se svět měří, lháři ve fraku každý věří, zpívá Jan Werich. Ať se nám to líbí, nebo ne, šaty zkrátka dělají člověka a platí to i v univerzitním prostředí. V teplákách se na zkoušku prostě nechodí, zdá se ale, že už ani v obleku.
Matúš Frančiak studuje na fakultě sociálních studií. Na svém vzhledu si dává záležet, ale upravený nechodí proto, že by to od něj ve škole někdo vyžadoval. Naopak. „Nosím věci, ve kterých se cítím dobře a které spolu vzájemně ladí. Oblečením všichni vytváříme obraz, který chceme o sobě jako lidé šířit,“ myslí si Frančiak.
Se striktně nařízeným dress codem, jak říká, se na své fakultě zatím nesetkal. „Univerzita to nechává na studentech, určitě je ale rozdíl mezi fakultami. Na sociálních studiích, kde se i státnice dělají na počítačích, je styl odívání samozřejmě jiný než třeba tam, kde mají častěji ústní zkoušky,“ říká.
Souhlasí i Lívia Plavcová, studentka právnické fakulty. „Je pravda, že na naší fakultě je zřejmě o něco vyšší výskyt sak a blejzrů, ale i tady lidé chodí oblečení různě. Já například nenosím kostýmy, někdy využiju i džíny. Často ale volím oblečení, které mohu doplnit sakem,“ dodává Plavcová.
Tak trochu svérázný styl oblékání vyznávají medici. „Nejtypičtějším kouskem je samozřejmě bílý plášť. Jelikož si tento kus oblečení mnohdy odnese ze semináře víc než samotný student a musí snášet hodně drastické pracovní podmínky, patří mu čestné místo v šatníku každého medika,“ říká se smíchem student lékařské fakulty Adrián Košalko. Zároveň však přiznává, že v celém kampusu je studentská móda spíše ležérní.
Masarykova univerzita nechává způsob oblečení na zvážení jednotlivců. Samozřejmostí pro každého studenta bez ohledu na studijní obor by ale mělo být slušné čisté oblečení, ideálně i špetka módního vkusu.
„Česká republika obecně není úplně Mekkou módy a ani univerzitní prostředí není výjimkou. Příkladem budiž fakt, že když student přijde do školy v saku nebo studentka v šatech, každý se jich hned ptá, co ten den „mají“ – jakoby slušné oblečení bylo vhodné, jenom když se něco výjimečného děje,“ vysvětluje psycholog a zakladatel pánského krejčovství Galard Stanislav Gálik. „Problém vidím v tom, že v naší kultuře se nepříliš dbá na vzdělávání v oblasti umění či estetiky. Nemůžeme se pak divit, že většina lidí není schopna zkombinovat ani základní barvy,“ dodává Gálik.
Mravy u zkoušek jsou volnější
Většina studentů volí do školy pohodlnější oblečení. Výjimkou, jak zmiňuje Gálik, jsou právě významné události jako zkoušky či státnice. Přestože u státnic a obhajob nad formálním oblečením, tedy oblekem či slušivým kostýmem, nikdo neváhá, během zkouškového období už bychom lidi v oblecích, až na výjimky, hledali těžko. Jedním z důvodů je i fakt, že na přísně formálním oblečení už netrvají ani mnozí vyučující.
„Nechápu akademické prostředí jako výrazně odlišné než jakékoli jiné. Podle mě by se měli lidé na univerzitě chovat podle základních pravidel slušnosti. A to, co je přijatelné, se pochopitelně vyvíjí v čase. Takže zatímco za mých studií bylo pravidlem oblékat se na všechny zkoušky slavnostně, dnes, v době především počítačového zkoušení, chápu, že studenti nosí ležérnější oblečení,“ říká Lenka Waschková Císařová z katedry mediálních studií a žurnalistiky.
Na některých fakultách je ale formální oblečení na zkoušky samozřejmostí. „Na právech chodíme na zkoušky zásadně jen formálně oblečeni. I když i u nás existují výjimky,“ přiznává Plavcová, že někteří učitelé například lepí na dveře oznámení, že stačí přijít v něčem pohodlném.
Waschková Císařová upozorňuje, že přes všechno pořád platí, že minimálně na jednu příležitost by se studenti měli rozhodně obléct formálně, a to na závěrečné státní zkoušky, a především na obhajobu závěrečné práce. „Tam je vhodné oblečení součástí celkového dojmu a dokáže ho i narušit,“ myslí si.
Jen sako nestačí
Jak by tedy ideální oděv každého studenta měl vypadat? Ke státní závěrečné zkoušce či obhajobě je oblek pro pány a šaty nebo kostým pro dámy jasnou volbou. Přípravě outfitu je ale potřeba věnovat patřičný čas a pozornost. O to víc, pokud student či studentka na podobný oděv nejsou běžně zvyklí a nejsou si jistí, jak jej nosit. Snaha se sice cení, ale nestačí. Krásně oblečená mladá dáma klopýtající ke komisi na podpatcích, které hrozí zlomeninou, určitě neoslní, stejně jako mladý gentleman v obleku, který pamatuje ještě maturitní ples.
Ať už student zvolí na přednášku či zkoušku ležérnější anebo formálnější oděv, měl by si hlavně zachovat svůj vlastní styl. Koneckonců, oblečením vyjadřujeme i to, kdo jsme a jací jsme.
Univerzální rada, jak si vybrat formální oblečení ke státnicím či obhajobě tedy neexistuje, existuje však několik základních doporučení, kterých je vhodné se držet. Oblečení vybírejte včas, ideálně i den dva dopředu. Připraveným štěstí přeje, a tak se vám nestane, že ráno v den D nebudete moct najít punčocháče nebo kravatu. Vybrané kousky by měly barevně ladit, což ale neznamená, že se musíte držet jen elegantní černo-bílé klasiky. Pánové by měli dbát především na sladění pásku a bot, dámy například zhodnotit výběr doplňků. Platí, že méně je více, a na to je třeba pamatovat i při líčení.
