Poloprázdná učebna na Právnické fakultě, za oknem podzimní odpolední tma a režisérka vrhající lehce vyčítavé pohledy na rozesmáté opozdilce. Tak vypadá začátek zkoušky Právnického ochotnického divadla, jednoho z mála divadelních uskupení na Masarykově univerzitě.
Divadlo vzniklo již na konci jarního semestru 2005, procházelo však podobně jako řada jiných studentských aktivit organizačními problémy. S první premiérou souboru se tak diváci mohli seznámit až na generálce letos v létě v parku před Právnickou fakultou. Premiéra před větším publikem se pak uskutečnila na říjnové Krmopárty na Fakultě sociálních studií.
První uvedenou hrou se stala satirická komedie Postaru se krást nedá, známá také z pozdějšího zpracování Karla Čapka jako Druhá loupežnická pohádka nebo z filmového zpracování jako Lotrando a Zubejda. „Na rozjezd jsme chtěli zahrát nějakou komedii dell’arte, ale i tahle hra, se kterou přišel náš předchozí režisér, se nám zdála dost jednoduchá na zahrání a navíc zábavná,“ uvedla Michaela Rudolecká, současná režisérka divadla a autorka myšlenky založit na Právnické fakultě divadelní soubor.
Hra sklidila velký úspěch, a to i přes řadu textových výpadků, kterých si však publikum většinou nevšimlo. „Hrát živě před davem diváků je úžasný zážitek. Vím pak, že to za všechnu tu námahu stojí. Dokonce mě zastavují studenti i na ulici, že mě viděli na představení a nešetří chválou na náš výkon,“ vykládala nadšeně členka souboru Andrea Kolínová.
Jaká byla ale motivace pro založení divadla zrovna na Právnické fakultě? „Hrála jsem divadlo už na střední škole a tady mi to chybělo. Chceme taky, aby se fakulta trochu víc prezentovala v rámci celé univerzity,“ shrnula důvody Rudolecká a dodala, že by chtěla, aby se divadlo dostalo do povědomí a pokračovalo v činnosti i potom, co odejde první generace členů souboru.
Opětovného uvedení komedie Postaru se krást nedá se však diváci už asi nedočkají. Důvodem jsou odchody některých členů souboru, ale i technické obtíže. „O repríze jsme uvažovali, protože jsme to zkoušeli dost dlouho a byla by škoda už to nehrát, ale znamená to pro nás skladovat kulisy, kostýmy a hlavně pamatovat si texty. Pokud se všichni dohodneme, že do toho půjdeme, repríza bude, ale nechci nic slibovat,“ řekla režisérka Rudolecká.
Soubor však již intenzivně pracuje na nové hře, se kterou by měl vystoupit v průběhu jarního semestru. Půjde o přepis knihy Roarka Bradforda Černošský Pán Bůh a páni Izraeliti, která se dá stručně charakterizovat jako Bible tak trochu jinak a slibuje vtipné parafráze. „Odešel od nás původní režisér, který slíbil přes léto připravit hru, takže bylo potřeba najít něco hotového, abychom to nezkoušeli zase rok. Sáhla jsem proto po hře, kterou jsme hráli už na střední škole, ale vybrali jsme z ní více motivů,“ popsala Rudolecká důvody, proč se rozhodli právě pro tuto hru. Hra má podle všeho výhodu v tom, že jednotlivé scény na sebe striktně nenavazují, takže by měly jít hrát samostatně i jen některé části. „Když nebudeme mít něco nazkoušeného, nebudou rekvizity nebo někdo nebude moct hrát, tak půjde zahrát aspoň kus a ničemu to nebude vadit,“ vyzdvihla výhody nové hry režisérka.
Přehled o chystaných představeních a průběžné informace o tom, jak probíhá secvičování další hry, si lze udělat na webové adrese www.divadlo.law.muni.cz. Tam by měly vést také první kroky každého, kdo by měl zájem rozšířit řady souboru. „Každý, koho zajímá divadlo, se může přidat a může se na nás přijít podívat i na zkoušku. Hlavní je chuť hrát a vůle vydržet až do premiéry,“ lákala nové členy Kolínová.