Jediná vteřina rozhoduje o celém následujícím semestru. Řeč je o přihlašování seminářů, oblíbené univerzitní kratochvíli vyznavačů adrenalinových aktivit. Máme pro vás několik tipů, jak si to usnadnit.
Třífázovka
Sestavování rozvrhu je možné rozdělit do tří fází. Ta první je plánovací, zkušenými rozvrháři někdy označována za naivní. Ale k tomu se dostaneme spolu s fází číslo tři. Vy si pro začátek nechejte doporučit od starších spolužáků, u koho si zapsat semináře z toho kterého předmětu. Vždy však trvejte na vysvětlení, proč je ten či ta cvičící nejlepší.
Někomu mohou vyhovovat volnější hodiny s tím, že více zabere o zkouškovém. Spolehlivými indikátory dobrých cvičících jsou přívlastky jako „dobře vysvětluje", „o zkouškovém mi stačilo jen opakovat", případně „od něj jsem to pochopila i já". Pro nezávislejší hodnocení zabrouzdejte v Informačním systému MU ve výsledcích předmětové ankety. Nemůžete je zobrazit? Tak to ji budete muset příště poctivěji vyplnit. Výsledky jsou přístupné pouze těm, kteří vyplní předmětovou anketu alespoň u poloviny předmětů.
Jakmile se vám v ISu objeví rozvrh přednášek, můžete informace o jednotlivých cvičících zužitkovat a začít skládat semináře s vašimi favority do prozatím imaginárního školního týdne.
Dejte si pozor na lákadla typu „co kdybych si dal všechno na pondělí". Na jednu stranu je skvělé zahájit víkend v úterý po obědě, na druhou stranu si koledujete o to, že školy budete mít plné zuby tak po třech dvoudenních týdnech. Stejně budete muset dříve či později začít kvůli seminárkám trávit čas v knihovně a s týmovými projekty z pohodlí domova taky moc nepohnete. Takže raději netrhejte rekordy v počtu seminářů v jednom dni a nechte si v rozvrhu prostor pro to, abyste měli čas informace vstřebat.
Při přípravách rozvrhu pamatujte i na plán B. To, že si přihlásíte semináře přesně tak, jak jste si naplánovali, se vám podaří tak jednou, se štěstím dvakrát za studium. Takže si nachystejte třeba do speciálního okna ty semináře, které vám sedí do rozvrhu, pro případ, že se nevejdete do omezené kapacity požadovaného cvičení. Nespoléhejte na to, že budete mít dost času se poohlédnout po volném semináři, až se vám nepodaří přihlásit. V přetíženém ISu se hledá fakt špatně.
Tři...dva...jedna...F5
Druhou – adrenalinovou – fázi nejlépe definuje zrychlený tep, třesoucí se prsty, díry v podlaze od kamenů úlevy padajících ze srdce i ostrá slůvka, když vám zrovna přestane jet internetové připojení. Během této fáze se rozhodne, jestli jste to rozvrhové puzzle neskládali zbytečně.
Seřaďte si záložky (nebo okna) prohlížeče vedle sebe tak, abyste si jako první přihlásili ty semináře, které pro vás mají nejvyšší prioritu. Pak už stačí „jen" počkat na tu správnou setinu sekundy a okna zaktualizovat. Zkontrolovat správnost vašich počítačových hodin nebo náramkových Rolexek můžete přímo v ISu, v dolní liště je odkaz na Aktuální datum a čas. Nebo si můžete čas synchronizovat s tím informatickým, podle kterého se řídí i čas ISu. Synchronizace funguje v unixových operačních systémech i ve Windows a zvládne to kdokoliv, kdo dokáže otevřít příkazovou řádku.
Ale pozor, i když máte pocit, že jste stránku aktualizovali a nic se neděje (naopak, za statickými okny ISu se toho děje až příliš), nenačítejte stránku vícekrát, pozici si zběsilým klikáním na F5 nevylepšíte a systém zbytečně zatížíte. (Vzpomeňte si na to, až vám IS začne vracet nezpracované požadavky namísto: Úspěšně přihlášeno. Ty samozřejmě aktualizovat potřeba je.) Ze stejného důvodu nefunguje ani automatické obnovení oken. Pokud systém vytuší za vaším účtem automatickou aktivitu, můžete se těšit na zablokovaný přístup a semináře v pátek odpoledne.
Šance pro nešťastníky
Poslední fáze je alchymistická a týká se jen těch, kterým se při přihlašování seminářů krutě nedařilo. Ale i těm IS nabízí kouzelnou aplikaci, díky níž se občas stane zázrak v podobě slušného rozvrhu. Když na vás zbude jen seminář, který vám zasahuje do přednášky nebo se kryje s jiným cvičením, můžete jej zkusit vyměnit v Burze seminárních skupin (najdete ji v agendě Student – Začátek semestru).
Pokud máte v ISu fotku s dostatečně smutnýma očima, zvyšuje to pravděpodobnost, že se nad vámi někdo slituje a seminář si s vámi vymění. Samozřejmě je dobré čas od času zkontrolovat, jestli se náhodou někde neuvolnilo místo, v krajním případě můžete zkusit zkontaktovat vyučujícího a poprosit ho, zda by v konkrétní skupině nenavýšil kapacitu.
Když všechno selže, pak bude rozumnější předmět o semestr odložit, účast na seminářích bývá většinou povinná. Nezapomeňte si ale předmět odregistrovat i ze zapsaných předmětů, ať na konci semestru nedivíte, co že jste to nesplnili.
