Možnost vyjet na praktickou zahraniční stáž má každý student Masarykovy univerzity. Doposud však platilo, že nabídka se už netýká absolventů. Od tohoto akademického roku ale mohou na praktickou stáž vyjet i oni, finančně je podpoří program Erasmus+.
Na absolventskou stáž se dá vyjet v průběhu celého roku, Centrum zahraniční spolupráce MU však očekává největší nápor zájemců už tento semestr. „Veškeré administrativní záležitosti – od přihlášení až po podpis účastnické smlouvy – musí studenti stihnout vyřídit ještě před ukončením studia, tedy před státnicemi,“ vysvětluje Věra Honzíková, koordinátorka zahraničních stáží.
Těm, kteří chtějí jít ke státnicím v červnu, Honzíková radí, aby si absolventskou stáž začali zajišťovat nejpozději v únoru. Studenti si musí totiž najít vhodnou organizaci sami.
Ludmila Rozporková, absolventka skandinávských studií na filozofické fakultě, zamířila v září na stáž do kulturní organizace Nordic House v islandském Reykjavíku. „Původně jsem chtěla jet jinam, po několikatýdenní komunikaci mi však odepsali, že tam na stáž nemůžu. Využila jsem proto letních výzev zveřejňovaných na webu Centra zahraniční spolupráce MU a našla jsem si místo projektové asistentky v Reykjavíku. Zařizování stáže mi trvalo jen asi měsíc, ale bylo to o duši,“ vzpomíná Rozporková.
Až na 12 měsíců do 33 zemí
Kromě Islandu mohou absolventi zamířit do 28 zemí Evropské unie a navíc ještě do Lichtenštejnska, Norska, Turecka a Makedonie. Vybrat si mohou z jakékoliv veřejné nebo soukromé organizace, pracovní činnost však musí souviset s oborem studia. Kvůli střetu zájmů nebo dvojímu financování nesmí zamířit do institucí a orgánů Evropské unie.
Stáž musí absolvovat do 12 měsíců od ukončení studia. Minimální délka je dva měsíce, maximální až rok. „Pokud však studenti v minulosti využili nějakého pobytu z programu Erasmus LLP nebo Erasmus+, jeho délka se odečítá od maximální délky absolventské stáže,“ upřesňuje Honzíková.
Program Erasmus+ podporuje absolventské stáže finanční částkou, která se pohybuje od 400 do 600 eur za měsíc, v závislosti na životních nákladech dané země.
„Velkou nevýhodou je, že si musím sama platit zdravotní pojištění – nejsem už student, zároveň ale ani zaměstnanec organizace. Každý měsíc proto odvádím víc než 50 eur. Na Slovensku mě vedou jako samoplátce – dobrovolně nezaměstnanou. Je to paradox vzhledem k tomu, že podle podmínek stáže musím povinně pracovat na plný úvazek. I tak ale nelituju. Neměnila bych. Pracuju v oboru a hrozně mě to baví. Navíc Island je úžasný,“ svěřuje se Rozporková.
