Trojice studentů geologie z přírodovědecké fakulty porazila v soutěži simulující těžbu ropy téměř tisíc týmů ze čtrnácti zemí světa od Velké Británie přes střední Evropu až po Blízký východ. Jaký recept na úspěch v týmové spolupráci mají doktorand Jan Černý a magisterští studenti Tomáš Marhanský a Luboš Sokol?
Motivací pro přihlášení do soutěže UPPP ropné a plynárenské společnosti Skupina MOL byla podle studentů na počátku zvědavost. I když by se rádi probojovali do první desítky, od soutěže spíše neměli očekávání. „Zaměřujeme se na strukturní geologii – obor, který byl vytvořený kvůli ropě. Soutěž pro nás byla možnost, abychom uplatnili své znalosti. Hlavně jsme se chtěli porovnat s jinými,“ říká Jan.
Soutěž se odehrávala ve dvou kolech. V průběhu prvního kola, které probíhalo online, spolupracoval studentský tým pouze virtuálně. Zatímco Tomáš s Lubošem se setkávali v Brně, Jan se přidával do práce z Prahy.
První část soutěže napodobovala reálnou situaci. „Online simulace trvala asi tři týdny. Každý den reprezentoval jeden rok skutečné těžby. V první fázi jsme si zakupovali různá data v podobě map, satelitních snímků nebo seizmických řezů. Zkombinováním údajů jsme měli určit místa, kde se asi nachází ropa. Na začátku hry jsme dostali vymezený rozpočet, kupovali jsme si průzkumy a na základě toho navrhovali těžbu. Naším cílem bylo utratit co nejmíň a získat co nejvíc,“ vysvětluje Jan.
Přelomem v průběhu hry byl pro studenty moment, kdy se dozvěděli, že jsou na sedmém místě z celkových devíti set sedmdesáti dvou soutěžících týmů. „To nás velmi ovlivnilo do další třetiny. Říkali jsme si, že se musíme udržet v první desítce. Přeskočili jsme všechny britské univerzity, což nás velmi překvapilo. Začali jsme soutěž brát hodně vážně,“ vysvětlují studenti.
Ke spolupráci přistupovali studenti demokraticky. „Výhodou bylo, že když jeden z nás nemohl, ostatní dva ho mohli zastoupit. Neměli jsme lídra, ale byli jsme nezávislé buňky, doplňovali jsme se a diskutovali o řešeních,“ doplňuje Tomáš.
Studenti se nakonec umístili celkově šestí a do finále v Maďarsku bohužel postoupilo jen prvních pět týmů. „Že jsme byli první pod čarou, nás velmi mrzelo. Plánujeme ale zkusit štěstí v soutěži ještě jednou. Pořádající firmě jsme poslali životopisy, umístění nám určitě pomůže i v další kariéře,“ doufají studenti.
