Neuplyne ani měsíc, aby se v Brně neobjevilo jeho nové dílo. Všichni jeho streetart znají a každodenně na něj narážejí. Málokdo ale zná autora samotného – ten totiž už dlouhé roky pečlivě skrývá svou identitu. Mluvíme o známém místním umělci, sprejerovi a básníkovi Timovi. Máte-li chuť se s počátkem pestrobarevného podzimu trochu toulat, pak jsou jeho umělecké kousky ideálními záchytnými body vaší cesty.
Timova poselství mívají často silnou myšlenku a donutí vás k zamýšlení, i když na první pohled můžou působit jen jako vtip nebo parodie. Skočte proto do objevování jeho umění směle po hlavě. Začněte třeba hned za Svratkou na Renneské třídě, kde objevíte Timem graficky ztvárněný kus anglické poezie ze 17. století, který platí stejně dnes jako tehdy: A proto se nikdy nedávej ptát, komu zvoní hrana. Zvoní tobě. Mimochodem stejné verše dávno před Timem inspirovaly i slavného spisovatele Ernesta Hemingwaye k pojmenování svého válečného románu.
Podél řeky se pak vydejte libovolným způsobem – ideálně pěšky, kolmo nebo bruslo – například po cyklostezce směrem ke Kamence, známé bývalé dělnické čtvrti. Po cestě ale mějte oči stále na stopkách, protože Timova práce se nedávno objevila například i v okolí Poříčí, kterou budete cestou míjet. Některé malby nicméně stejně rychle zmizí, jako se objevily, proto nezoufejte, že jste některé dílo minuli – možná už je totiž zase zabílené. Z takových má paradoxně umělec největší radost, jak uvedl v rozhovoru pro iDnes.cz: jeho díla slouží v takových případech jako funkční zrcadlo, které nastavil společnosti.
Až se občerstvíte v maličkém Duck baru a pokocháte výhledem na brněnské výstaviště, vyrazte příjemným lesíkem přes kopec do Anthroposu. Právě tam totiž pod silničním mostem a v okolí najdete hned několik vyhlášených Timových děl. Ta se neomezují formátem ani velikostí – od citátů a básniček, přes šablonové miniatury na odpadkových koších, až po díla o délce dopravního mostu. Každý si tak najde svého favorita.
Příznivci Timova stylu rozhodně nesmí minout ani pokračování směrem do Starého Lískovce, kde za srdce chytne třeba Nakresli mi beránka nebo Spousta prázdných hrobů. Zejména podél trasy tramvaje číslo 8 a kolem zastávky Osová vždycky na něco narazíte. Neuděláte ale ani chybu, když se vydáte na královopolské vlakové nádraží nebo na známé brněnské vyhlídky na Denisovy sady nebo na Bílou horu. Všude máte šanci objevit. Timův rukopis najdete taky v rozlehlém parku na Kraví Hoře. Tady se snad nikdy nepřipravíte o kouzlo objevování, protože malby tu přibývají stejně rychle, jako mizí.
Schváleně, jestli někde objevíte třeba nápisy Ztratil se kocour nebo B jako Brno, případně některou ze známých básní jako třeba:
Hlasuju
zvedám ruce
v mraze víc
pro větší
počet
rukavic
Dalším tipem je vydat se po stopách místní graffiti scény, které sám umělec velmi fandí. Timo osobně doporučuje například Líšeň, dle jeho slov plnou „strašně tvrdých, antiestetických špinavých graffiti.“ Začít můžete na trase tramvaje číslo osm ale už daleko dřív než v Líšni – byla by například škoda přejet nastříkané umění u Židovského hřbitova (kam se mimochodem také rozhodně zastavte). Výtvarno pokračuje hned vzápětí na Krásného, Novolíšeňské a následujících zastávkách. K tomu všemu v Líšni objevíte nejenom lokální graffiti scénu, ale i dílo Tima samotného – proto se Neboj vyrazit na neznámá místa, ale Chovejte se slušně, abychom citovali některé z jeho charakteristických nápisů.
P.S. Na Timovo dílo můžete narazit i na Masarykově univerzitě, na chodě katedry sociální pedagogiky na Poříčí 31.
>> kam vyrazit se můžete inspirovat taky ve facebookové skupině Timových fandů
