Jednu z nejoblíbenějších českých volnočasových aktivit, chození na pivo, pozvedávají v posledních letech na novou úroveň kvízy, které se konají v řadě podniků v Brně. Hráči se u půllitru nebo skleničky vína dozvídají spoustu nového a taky navzájem seznamují. Ruskou variantu kvízu organizují už přes dva roky dva doktorandi z filozofické fakulty.
„Chodili jsme na anglický, pak jsme zjistili, že je i český, a když se konala jedna speciální varianta v portugalštině, zeptal se můj kamarád Milan Vocílka, proč by nemohl být i kvíz v ruštině,“ vzpomíná na začátky Anton Somov. Oba je teď můžete potkat každé dva týdny v pátek večer v hospodě Clubwash kousek od divadla Radost. Mimochodem právě tam tradice brněnských kvízů kdysi začala.
Ruský kvíz má stejné základní parametry jako ty, které se hrají v jiných podnicích v Brně. V každém z pěti kol jsou vždy dva tematické okruhy, pod které spadá pět otázek. Většinou se začíná okruhem, ve kterém se autoři otázek ptají na aktuální společenské události, a dál už záleží na kreativitě a odbornosti tvůrců.
Hráči mohou čelit otázkám na americkou literaturu 18. století, v hudebních kolech se podle melodie hádají interpreti a názvy písní ale mohou natrefit také na kolo s názvem Podivné sexuální orientace. Dojít může i na zdánlivě neurčitý okruh Světlé zítřky, pod kterým se může skrývat skoro cokoliv. Dá se čekat otázka na komunistická hesla slibující zářnou budoucnost i na to, jak se jmenuje lék tišící psychické problémy.
V úplných začátcích počítali organizátoři ruského kvízu s tím, že chodit budou hlavně členové ruské komunity žijící v Brně. Dnes už hraje i řada jiných lidí, což je mimo jiné důvod, proč se přešlo z měsíční periodicity na dvoutýdenní. „Nejdřív jsme počítali s lidmi, kteří umí jazyk, takže otázky byly jen v ruštině. Později se ale přidávali i jejich kamarádi nebo lidé, kteří si přišli zahrát jen tak pro zábavu, a tak jsme otázky začali překládat,“ poukazuje Somov na to, že kvíz funguje i jako jazyková lekce. Kurz, při kterém se člověk dozví řadu informací o Rusku i jiných státech.
Tvůrci ho totiž chtějí mít mezinárodní. „Bereme to i tak, že takové akce ukazují jinou stránku Ruska a jeho kultury, než jakou vidíme běžně v médiích. Zdaleka ne všichni podporujeme ruskou agresivní politiku, takže chceme ukázat, že si zemi nemusíte spojovat jen s politickými konflikty,“ vysvětluje ještě Somov, který se prostřednictvím kvízů kdysi také seznamoval s Brnem a Českem.
Do města a na Masarykovu univerzitu přišel před pěti lety z města Nižnij Novgorod. Původně jen na magisterské studium, dnes už je ale v sedmém semestru doktorského a odchod rozhodně neplánuje. V Česku si podle vlastních slov přijde jako doma.
„Líbí se mi česká a vůbec evropská zdvořilost. Když tady přijdu do obchodu, vždycky mě pozdraví a poděkují, což v Rusku rozhodně není pravidlem,“ dává doktorand příklad a mluví přitom téměř perfektní češtinou. Pochvaluje si i zdejší dopravu, kde se mu ještě nestalo, že by jako doma čekal na autobus, který se nakonec vůbec neobjevil. A vůbec chválí život v Brně. „Rozhodně nechci být ten, kdo říká, že je tady všechno skvělé a doma všechno špatné, ale je mi tu zkrátka dobře,“ sděluje Somov.
Kdo by se chtěl dozvědět něco víc o jeho rodné zemi, má možnost. Na ruský kvíz jde přihlásit tým prostřednictvím stejnojmenné facebookové události (Ruský kvíz – nejbližší najdete zde). Každé družstvo může mít maximálně osm členů, vstupné za jednoho je 30 korun. Odměna za výhru ale potěší. Členové vítězného celku platí jen 50 procent útraty v podniku, druzí v pořadí 75 procent. Cenu v podobě lahve něčeho dobrého dostává i tým, který správně zodpoví poslední otázku.
