Moravská kotlina se pomalu probouzí do jara a to je ideální chvíle pro pověšení šalinkarty na hřebík. Stačí jen promazat řetězy kola, dofouknout duše a seřídit brzdy. Dá se ale v Brně rozumně jezdit?
Většina fakult je na nadcházející nával cyklistů připravena více než dobře. Čerstvě přestavěné fakulty jako FI nebo FF totiž disponují novými a bezpečnějšími stojany. Nevýhodou druhé zmíněné fakulty může být umístění stojanů na dvoře, kam se dostanete jedině s ISIC kartou. „Jedná se ale stále o výrazný pokrok oproti dřívějšímu nošení kol na dvůr přes vrátnici,” podotýká Anna Bromová z brněnského růžového bikesharingu Rekola.
Jaké pořídit kolo
Na čím dál více fakultách stojany monitorují kamery, čímž se univerzita snaží zamezit krádežím kol. Proti tomu ale hodně napomůže i pečlivé zamykání. „Na levné lankové zámky zapomeňte, ty zloděj překousne vlastními zuby,” varuje doktorand FSS Michal Šindelář ze spolku Brno na kole. „Pokud o kolo nechcete přijít, pořiďte si ho nejlépe z bazaru a kupte kvalitní dražší zámek typu podkova,” radí.
Ojetý bicykl holandského typu stačí pro běžnou jízdu po Brně i na kratší víkendové výlety. Autorka článku pak z vlastní zkušenosti doplňuje, že i na takovém kole se dá sice dojet třeba až do Vídně, ovšem na vlastní nebezpečí a na úkor pohodlí.
Další důležitou radou při výběru vhodného městského kola jsou i správné doplňky. Takový košík na přední kolo vám usnadní život při tahání notebooku a knížek do školy nebo se perfektně hodí pro běžné nákupy. Vyplatí se kolo vybavit i dynamem s předním světlem, případně pořiďte snímatelné přední i zadní blikačky. A pokud jezdíváte přes centrum města, které je konečně otevřené po celý den také lidem na kolech, nezapomeňte ani na dobře slyšitelný zvonek.
Jak na městský provoz
Jízda auty přecpaným městem může sice být občas adrenalin, situace se ale každým rokem zlepšuje. Přibývá cyklopruhů i stezek a také řidiči aut si pomalu zvykají na ztrátu svého silničního monopolu. Přesto si vždy dejte pozor zejména na podélně zaparkovaná auta a udržujte si od nich odstup alespoň jednoho metru. Pokud je doprava hustá a rozhodnete se pro krátkou jízdu po chodníku (kam byste ale správně neměli), pak jeďte skutečně pomalu a ohleduplně, ať nezavdáváte důvod ostatním na všechny cyklisty zbytečně nadávat. Pokud na kole vyrážíte po setmění, myslete kromě odrazek a světel na viditelnost svého oblečení.
Správným návykům se ostatně můžete přiučit i na společných cyklojízdách, při nichž se Brno na chvíli promění v malý Amsterdam. Potkáte se na nich nejenom s lidmi sdílejícími zálibu ve stejném dopravním prostředku, ale navíc město upozorníte i na fakt, že jste jeho neodmyslitelnou součástí a musí s vámi ve svých plánech počítat.
A že se to postupně daří, dokazuje například plán na rekonstrukci ulice Štefánikova v širším centru města, kde by všechny druhy dopravy (pěší, cyklistická, hromadná a automobilová) měly být v rovnováze, a tvořit tak kvalitní městský prostor. Zda se to podaří a Brno bude sloužit jako pozitivní vzor pro další česká města, ukážou právě nadcházející roky.
Kudy kam v Brně
Pro začátek poněkud horší zpráva pro všechny, kteří doufali v jednoduchý návod na ideální trasy po Brně od domu až na fakultu: Nejvhodnější trasu si musí prošlapat každý sám.
Existuje například spousta bočních ulic s minimálním provozem nebo s pruhem pro cyklisty v protisměru v jednosměrkách. Často se tak dá vyhnout nejrušnějším nebo nepřehledným křižovatkám. Usnadnit život vám v tomto ohledu rozhodně může brněnská cyklomapa na brnonakole.cz, kde si prohlédnete místní cyklostezky a svou trasu tomu snadno přizpůsobíte.
Další vychytávkou je mobilní aplikace Cykloplánovač, která nabízí výběr několika tras zohledňujících míru stoupání, typ povrchu nebo rušnost ulice. Trasu si vyberete ze čtyř cestovních profilů – rychlá, klidná, rovinatá nebo vyvážená. Byť vždy záleží na tom, odkud kam jedete, v některých případech, jako je například bohunický univerzitní kampus, se stoupání téměř nemáte šanci vyhnout, ať to od Pisárek vezmete po hlavní silnici, nebo přes les u Anthroposu. Berte to nicméně (doslova) sportovně s vědomím, že děláte něco pro svou kondici a často ušetříte i čas.
Pokud navíc při studiu pracujete, můžete se zapojit do jarní soutěže Do práce na kole, která ke šlapání namotivuje celý váš kolektiv. A ještě můžete kromě dobrého pocitu získat i hodnotné ceny. „Na fakultu jezdím na kole, protože je to příjemné, navíc si zasportuju a po práci vyrazím třeba i někam dál,” vyjmenovává výhody cyklistiky doktorand právnické fakulty Pavel Loutocký. Ten se spolu s vyučujícím na stejné fakultě Matějem Myškou zapojuje do charitativní cyklistické akce Cesta za snem, při které v osmičlenném týmu (včetně jednoho člověka s handicapem) za omezený čas našlapou neuvěřitelných 2 222 kilometrů.
