Proč by se chtěli Britové učit česky? Takovou otázku slýchává často Petra Hanušková, studentka českého jazyka a literatury na filozofické fakultě. V únoru se totiž vrátila z pětiměsíční Erasmus+ stáže na Sheffieldské univerzitě, kde tvořila e-learningový kurz češtiny pro cizince.
Česky jen tak někdo neumí
Umět plynně česky je podle Hanuškové pro některé Brity konkurenční výhoda, díky níž nezapadnou. „A navíc nezůstávají jen u češtiny. Spousta z nich se učí další slovanské jazyky, například ruštinu nebo polštinu. Výuka je hodně intenzivní, za týden mají i pět hodin. Když pak studenti po čtyřech letech dokončí univerzitu, umí plynně tři až čtyři jazyky a navíc jsou rodilí mluvčí angličtiny, což je skvělé. Uplatnění snadno najdou ve spoustě zahraničních firem, které obchodují třeba s Českou republikou,“ vysvětluje studentka.
Na Sheffieldské univerzitě, která patří mezi sto nejlepších univerzit na světě, byla Hanušková před dvěma lety na studijním pobytu Erasmus+. „Těch šest měsíců úplně změnilo můj život. Teprve tam jsem zjistila, co bych v budoucnu chtěla dělat – učit cizince česky. Poté, co jsem se vrátila do Česka, jsem se přihlásila na roční kurz pro učitele češtiny jako cizího jazyka v Praze.“
Hanušková také více než tři roky pracuje pro Kancelář e-learningu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a letos na jaře druhým rokem vyučuje předmět Základy e-learningu pro bohemisty. Když s vyučujícími z katedry českých studií v Sheffieldu přemýšleli, jak tamní výuku češtiny zefektivnit, nabídla jim své zkušenosti s tvorbou e-learningových kurzů. Stejnému tématu se totiž plánuje věnovat i ve své magisterské práci.
Na e-learningovém kurzu pracovala pod vedením vyučujících z katedry českých studií Neila Bermela a Luďka Knittla pět měsíců. „Kurz stále není hotový, i když už teď obsahuje přes 650 úloh. Bylo to moc velké sousto. Budu pokračovat z Česka, chci práci dokončit. Navíc tím získávám spoustu zkušeností,“ říká Hanušková.
Pády dělají problém
Vytvářet kurz češtiny pro Brity je specifická činnost. „V Česku se učíme pády podle vzorů a celé skloňování najednou, ale to v anglickém prostředí moc nejde. Britové se potřebují učit pády postupně, protože pádový systém vůbec neznají,“ vysvětluje studentka.
Sama se jim snažila pomoci tento problém překonat tím, že e-learninový kurz propojila s Internetovou jazykovou příručkou, kterou vytváří Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky. Když tak Britové například doplní ve větě „Petr jede tramvaj_“ cokoliv jiného než koncovku „í“, zobrazí se jim odkaz na jazykovou příručku a heslo tramvaj, kde si mohou prohlédnout tabulku s celým skloňováním slova.
Učit cizince česky také nutí studentku přemýšlet o jazyce trochu jinak. „Člověk začne hledat v češtině nové spojitosti. Jako rodilí mluvčí bereme spoustu věcí automaticky, prostě ‚to tam někde je‘. Když to ale chceme vysvětlit cizincům, musíme jazyk chápat do hloubky a hledat nové způsoby, jak to předat dál. Umět česky totiž ještě neznamená, že ten jazyk dokážeme druhé naučit.“
