Na prestižní univerzitu Mount Sinai School of Medicine v New Yorku zamířil Jaroslav Bendl, který působil v Loschmidtových laboratořích Přírodovědecké fakulty MU a dokončil při tom doktorát na Vysokém učení technickém. Při hledání nové pozice rozhodoval mezi nástupem na Yale a newyorskou instituci. „Ve vědě není velký handicap, když člověk pochází z malé země a neznámé školy. Rozhodují hlavně výsledky, kterých je možné dosáhnout i u nás v Česku,“ říká o svém hledání postdoc pozice Bendl.
Mladý výzkumník plánoval odejít po skončení doktorského studia do zahraničí a po možnostech se začal dívat během letních prázdnin. Sledoval specializované stránky zaměřené na nabídku akademických pozic a hledal místa také přímo na stránkách laboratoří a výzkumných skupin, jejichž práce ho zajímá. Řada prestižních týmů totiž podle něj inzeráty na nové pozice příliš neinzeruje, aby je zbytečně nezatěžovali zájemci, kteří se jim do skupiny nehodí.
„Vybíral jsem si místa v Evropě, kde jsem u dvou pozic postoupil do druhého kola, a v USA, kde jsem se dostal dál právě na Mount Sinai a na Yale. Spojeným státům jsem dal nakonec přednost proto, že tam mají v současnosti nejlepší přístrojové vybavení a také finanční zdroje pro oblast vědy, kterou se chci zabývat, a tou je epigenomika,“ uvedl Bendl. Epigenomika se zjednodušeně zabývá interakcí genů s prostředím, které ovlivňuje výslednou aktivitu DNA a tedy i některé rysy živočichů včetně člověka a jejich schopnosti.
Konkrétně se bude v nové pozici věnovat výzkumu duševních chorob, především bipolární poruchy a schizofrenie. Jeho úkolem bude vyvíjet a aplikovat informatické nástroje pro odhalení genetických příčin těchto nemocí. Protože ke škole patří velká nemocnice a také banka mozků, bude mít k dispozici vždy nejnovější data vzešlá z nových metod zkoumání mozkových buněk.
Bendl dal přednost Mount Sinai před Yale proto, že si chtěl vyzkoušet práci v menším týmu než dosud a také ve více specializovaném, navázaném na konkrétní nemoci.
Jak se dostat na špičkovou medicínu v USA?
Podle Bendla je velmi důležitým krokem motivační dopis, který čtou mnozí profesoři ještě dřív, než se podívají na životopis uchazeče. „Se stylizací dopisu mi pomohl internet, důležité ale je vědět, jaké požadavky na danou pozici jsou a v motivačním dopise popsat své znalosti a zkušenosti, které tomu odpovídají. V životopise pak největší roli hrají publikace a články, na nichž se podílíte nejlépe jako první autor,“ uvedl Bendl.
Zdůraznil, že také v českém prostředí se dá dosáhnout kvalitní publikační činnosti a absolventi doktorského studia Masarykovy univerzity mohou klidně konkurovat ostatním uchazečům i na nejlepších univerzitách.
Pokud člověk úspěšně projde prvním výběrem, následuje obvykle telefonát od vedoucího skupiny a pozvání na pohovor. Bendl zamířil hned na dva pohovory. Ve Spojených státech to vypadá tak, že uchazeč má asi hodinovou přednášku na téma svého předchozího výzkumu, po níž následuje diskuze. Kromě toho absolvuje pohovory nejen s vedoucím skupiny, ale také s jejími členy.
„To uvede člověka do kontextu toho, jak vypadá práce v týmu, jaké může očekávat výsledky své vlastní vědecké práce a taky se ukáže, zda do skupiny zapadne,“ popsal další postup Bendl s tím, že takto za den absolvoval až sedm neformálních rozhovorů.
