S novým studijním a zkušebním řádem vstoupí studenti a učitelé Masarykovy univerzity do podzimního semestru. V pondělí 5. června ho schválil Akademický senát MU. Ve studijním řádu došlo spíše k technickým změnám v souvislosti s novelou vysokoškolského zákona a života na univerzitě se příliš nedotknou, zásadní novinka se nicméně týká souběžných studií.
„Podmínky pro postup do dalšího semestru budou nově vyhodnocovány pro každé studium zvlášť. Pro zápis do dalšího semestru, poprvé tedy do jarního semestru 2018, musí student získat minimálně 20 kreditů v každém svém studiu, nikoliv dohromady za všechna svá studia jako doposud,“ popsal klíčovou změnu prorektor pro studium a informační technologie Michal Bulant. (Poznámka redakce: Pozor, neplést souběžná studia s dvouoborovým studiem, takzvaných dvouoborů se změna nijak nedotkne).
Cílem je podle Bulanta zamezit tomu, aby studenti nechávali běžet další studia, i když v nich neabsolvují prakticky žádné předměty. Z analýz, které si univerzita nechala vypracovat, totiž vyplývá, že právě takto vedená studia jsou častou příčinou studijních neúspěchů. „Souběžná studia nově zůstanou přístupná jen těm, komu přístupná být mají – tedy těm nejlepším,“ komentoval novou situaci předseda Akademického senátu MU Stanislav Balík.
Podle studentského senátora Ondřeje Vymazala je klíčovou změnou také automatické zaznamenání předmětů z předchozích studií. „Dnes se uznávají většinou jen předměty do hodnocení C, nově je to plošně nastaveno až do hodnocení E, s tím, že předmět musí být ukončený maximálně před třemi lety. Není důvod, abychom jednou studentovi řekli, že jsou jeho znalosti dostatečné, ale při uznávání to posuzovali, jako by nebyly,“ řekl Vymazal.
Nový studijní řád také vysokoškolákům garantuje možnost využít minimálně jednu absenci. „V současnosti se stává, že není povolena žádná a studenti si pak nemůžou dovolit nepřijít ani kvůli závažným důvodům,“ uvedl studentský senátor.
Pro nejlepší studenty bude zajímavá nová možnost opravit si sice úspěšné, ale z pohledu dotyčného ne dost dobré hodnocení zkoušky. Například v případě, že dostanou hodnocení D, můžou se ještě jednou pokusit získat A. Riskují ale, že hodnocení bude horší. „Šance na červený diplom nebo prospěchové stipendium se tak otevře většímu množství lidí,“ komentoval změnu Bulant.
Od příštího akademického roku se můžou vysokoškoláci v Informačním systému MU také setkat s novým typem hodnocení. Ve známkování bude vypadat jako X a značí nesplnění úkolů v předmětu v průběhu semestru, a tedy nepřipuštění ke zkoušce.
Méně viditelnou novinkou, která je ale podstatná pro zvyšování kvality doktorského studia, je přesnější specifikace individuálního studijního plánu a požadavek na jeho plnění coby podmínka pro zápis do dalšího semestru. „Doprovází to také jasně definované kompetence oborových rad, které mají za kvalitu doktorského studia zákonnou zodpovědnost,“ řekl prorektor Bulant.
Co v řádu nakonec není
Do nového studijního a zkušebního řádu se nakonec nedostaly dvě věci, o kterých se na univerzitě hodně diskutovalo: povinná účast na přednáškách a omezení počtu opravných termínů.
V debatě o zavedení povinných přednášek se podle Bulanta střetly dva přístupy. „Na jednu stranu je tu přesvědčení, že není normální, aby vysoká škola rezervovala významné lidské a prostorové kapacity na přednášky, kam mnohdy většina studentů nepřijde, na druhou stranu ale všichni víme, že účast na některých přednáškách nemá při existenci mnoha dalších možností přípravy takovou přidanou hodnotu, jakou by měla mít,“ komentoval prorektor, proč se opatření do řádu nakonec nedostalo.
„Po zvážení všech pro a proti jsme se rozhodli pro změny formou postupných úprav studijních programů, v nichž by tam, kde je to rozumné, měla aktivní spoluúčast studentů na výuce postupně nahrazovat pasivní získávání informací během přednášek,“ doplnil Bulant.
Stanislav Balík by se do budoucna přikláněl k tomu dát garantům oborů pravomoc stanovit, které přednášky mají být povinné. „Garanti mají dostatek soudnosti, aby zavedli tuto povinnost jen tam, kde to má smysl,“ uvedl.
V případně omezení druhých opravných termínů se také nepovedlo najít obecnou shodu. Zatímco prorektor Bulant by s odkazem na statistiky vypovídající o nepříliš dobrých výsledcích druhých opravných termínů zpřísnění uvítal, předseda senátu Balík pro to nevidí důvod.
Vymazal tvrdí, že by nebyl proti, studenti by podle něj ale museli mít mnohem více zaručené, že bude vypsán dostatek termínů zkoušek. „Systém vypisování zkoušek by se musel hodně změnit, aby měli studenti jistotu, že budou mít dostatek času se na zkoušku připravit,“ řekl studentský senátor.
