Přejít na hlavní obsah

Výlety v okolí Brna: Přes dějiště bitvy tří císařů a zámek Bučovice na hrad Buchlov

Konec léta je ideální příležitost vyrazit na poznávací výlety do blízkého okolí moravské metropole.

První mírový památník v Evropě postavený na místě vítězství Francouzů nad Rakušany a Rusy připomíná padlé vojáky v legendární bitvě tří císařů v roce 1805.

Další díl ze série s tipů pro výletníky představuje východ Brněnska. Navštivte místo pouhé dvě desítky kilometrů od moravské metropole, kde se psaly dějiny, když Napoleon zvítězil ve slavné bitvě tří císařů.

Vyzkoušejte si pozoruhodnou diagonální akustiku na Mohyle míru nebo se pokochejte zámkem Bučovice, který v zaalpskýh končinách představuje unikátní příklad italské renesance. Můžete se také nechat okouzlit výhledem z jednoho z nejstarších hradů v Česku, Buchlova, odkud za jasného počasí dohlédnete až na Malou Fatru či do Vídně.

Mohyla míru a muzeum Brněnska
Secesní budova postavená mezi lety 1910 a 1912 ve tvaru čtyřbokého komolého jehlanu stojí na Prackém kopci asi 9 kilometrů od Slavkova u Brna, uprostřed chráněné památkové zóny Slavkovské bojiště (vlakem z Brna se tam dostanete za necelých 50 minut). První mírový památník v Evropě postavený na místě vítězství Francouzů nad Rakušany a Rusy připomíná padlé vojáky v legendární bitvě tří císařů v roce 1805.

Součástí Mohyly míru je kaple s mramorovým oltářem a kostnice s ostatky nalezenými v prostoru bývalého bojiště.

Uvnitř budovy se nachází kaple s mramorovým oltářem a kostnice s ostatky nalezenými v prostoru bývalého bojiště. Návštěvníky dodnes udivuje unikátní diagonální akustika ve čtvercové kapli. Tichý šepot v jednom z rohů je ve stejné hlasitosti slyšet i v rohu protilehlém.

S památníkem sousedí muzeum Brněnska, kde si návštěvníci mohou prohlédnout multimediální expozici přibližující slavný historický moment a dozvědět se o vojenském tažení předcházejícím bitvě i válce samotné, detaily o francouzském vítězství nebo o tehdejší vojenské a politické situaci.

Budova zámku Bučovice typu pallazo in fortezza láká návštěvníky pozoruhodným arkádovým nádvořím s 90 sloupy zdobenými 540 reliéfy.

Zámek Bučovice
Renesanční stavba dominuje městečku ležícímu 29 kilometrů východně od Brna (cesta autobusem ze Zvonařky trvá asi hodinu a 10 minut). Zámek Bučovice je unikátním příkladem italské renesanční architektury na sever od Alp. Budova typu „pallazo in fortezza“ láká návštěvníky pozoruhodným arkádovým nádvořím s 90 sloupy zdobenými 540 reliéfy a také rozsáhlou renesanční zahradou, manýristicky zdobené interiéry nebo překrásnou kašnu na nádvoří.

Na místě si můžete vybrat z několika prohlídkových okruhů. K mání je prohlídka reprezentačních prostor, kde jsou ke zhlédnutí poeticky nazvané místnosti, jako třeba Sál smyslů, Venušin sál nebo Zaječí pokoj. Prohlídka výstavních sálů, kde je nyní umístěna výstava háčkované módy, potěší příznivce oděvního průmyslu, ručních prací, panenek i historie. Výstava Moravský aristokrat v labyrintu světa zase přibližuje svět moravské renesanční aristokracie v 16. a 17. století.

Nikdy nedobytá pevnost založená ve 13. století se vypíná na stejnojmenném kopci Buchlov na Chřibské vrchovině asi čtyři kilometry od Buchlovic.

Hrad Buchlov
Královský hrad vystavěný původně v románsko-gotickém stylu patří k nejstarším hradům v České republice. Nikdy nedobytá pevnost založená ve 13. století se vypíná na stejnojmenném kopci na Chřibské vrchovině asi čtyři kilometry od Buchlovic (cesta autobusem do Buchlovic z Brna trvá hodinu, odtud dále pěšky na hrad). V letech 1540-1558 ho nechal vévoda Jan Ždánský ze Zástřižel přestavět na renesanční dílo.

Hradu vévodí 35 metrů vysoká věž Andělka s vyhlídkou na Chřiby, městečko a zámek Buchlovice, krajinu Velké Moravy a dolnomoravského úvalu, Hostýn a při dobrém počasí je vidět na Pálavské vrchy a dokonce i na Malou Fatru či do Vídně. Interiér i exteriér hradu s kaplí svaté Barbory si návštěvníci mohou vychutnat na jednom z několika prohlídkových okruhů.

Na nádvoří hradu stojí takzvaná Lípa neviny stará více než 400 let. Legenda praví, že když byl zbrojnoš buchlovského pána Vlček nařčený ze zrady kvůli přátelství s myslivcem ze znepřáteleného panství a nepřiznal se ke své vině, vyslovil po odsouzení k smrti své poslední přání prokázat svou nevinu zázrakem. Zasadil lípu kořeny vzhůru a prorokoval, že se příštího jara zazelená. Soudci tedy s ortelem vyčkali, a když se lípa obsypala pupeny, zbavili Vlčka obvinění a propustili.

Hlavní novinky