Pravicový extremismus v Evropě

Ve střední Evropě má poměrně velký vliv Národnědemokratická strana Německa (NPD), která se stává vzorem pro mnohé subjekty, například i velkou část extrémně pravicové a neonacistické scény v Česku. Její typ politiky a odkazy na nacistické Německo však postupně vycházejí z módy.

Podle politologa Miroslava Mareše z Fakulty sociálních studií MU vzniká postupně napříč západní Evropou jisté specifické napětí mezi tradičním neonacistickým antisemitismem a novou islamofobií. „Moderní pravicoví extremisté na Západě se už nehlásí k nacismu, ale snaží se tvrdě podchytit věci, jako jsou zvýšená kriminalita nebo nárůst islámských imigrantů,“ vysvětluje Mareš.

Populistická pravice proto na Západě odhazuje svůj antisemitismus, a často začala dokonce zcela opačně oproti tradicím neonacismu vnímat Izrael jako hráz západních kultur na Blízkém východě. Odborníci na extremismus varují, že tyto tendence obracející se proti islámu mohou být nebezpečnější než tradiční neonacismus. Ten totiž začíná být archaický a nedokáže už na rozdíl od modernějších přístupů oslovit dostatečně velkou masu voličů, potřebnou k prosazení se do mocenských struktur.

Velká část neonacistické a krajně pravicové scény se postupně mění a přiklání se k promyšlenější propagandě související s lepším právním povědomím. Opouští také svou tradiční skinheadskou vizáž a snaží se tímto způsobem oslovovat i jiné subkultury.

Dalším nebezpečným trendem ve střední, ale také ve východní Evropě je zakládání paramilitárních formací, jako byly například Ochranné sbory Dělnické strany. Cílem podobných jednotek je využít kritiky stávajících bezpečnostních složek, strachu veřejnosti z kriminality a často i protiromských předsudků.

Dělnická strana
Nejvíce medializovanou a podle volebních preferencí také nejvíce podporovanou extremistickou pravicovou politickou stranou je v České republice v poslední době Dělnická strana pod vedením Tomáše Vandase. Pro své napojení na neonacistické organizace a spojení s násilnými akcemi byla v únoru rozpuštěna Nejvyšším správním soudem. Její představitelé už však avizovali, že se odvolají k Ústavnímu soudu. Své aktivity také přenesli na Dělnickou stranu sociální spravedlnosti.

Volební preference jí začaly narůstat především po násilných akcích v litvínovském sídlišti Janov na podzim 2008. V loňských volbách do Evropského parlamentu se jí podařilo získat více než procento hlasů a necelé procento, přibližně 29 tisíc hlasů, také dostala v krajských volbách v roce 2008.