Přejít na hlavní obsah

Soukromý sektor jen obtížně proniká k výsledkům výzkumu

Ing. Milan Venclík, první náměstek hejtmana Jihomoravského kraje (JMK), mluví o Jihomoravském inovačním centru (JIC). To v roce 2003 založila Masarykova univerzita, Jihomoravský kraj, Vysoké učení technické a město Brno. V únoru 2006 se novými členy staly Mendelova zemědělská a lesnická univerzita a Veterinární a farmaceutická univerzita.

Co podle vás vede JMK ke spolupráci s brněnskými univerzitami? V čem spatřujete výhody takové spolupráce?
Jihomoravský kraj staví svou budoucí prosperitu na znalostní ekonomice, kde klíčem ke konkurenceschopnosti je schopnost inovovat, mít přístup k výsledkům vědecko-výzkumné činnosti a využívat je. K tomu je nutné zajistit efektivní spolupráci univerzit a výzkumu a vývoje s podnikatelskou sférou. Je důležité vychovat dostatek vzdělaných a kvalifikovaných lidí, kteří vědeckovýzkumné aktivity rozvíjejí. V tom mají univerzity nezastupitelnou roli. Role kraje na druhé straně spočívá ve vytvoření podmínek, které udrží talentované lidi a investice a etablují region jako národní a v některých oborech mezinárodně vnímané místo pro inovace. Klíčovou výhodou Jihomoravského kraje je fakt, že vysoké školy, krajská politická reprezentace a zástupci města Brna dokázali najít společnou řeč.

V Evropské unii se často prosazuje heslo Evropa regionů. Jak by se v rámci takové Evropy regionů měl profilovat JMK?
Na jedné straně je regionem s bohatými kulturně-historickými kořeny a cennou kolekcí architektonických památek všech stavebních slohů, což pomáhá zviditelnit kraj v zahraničí. Na druhé straně zde existují  nadprůměrné podmínky pro rozvoj vědy a výzkumu a brněnská aglomerace má výrazný rozvojový potenciál. Zejména v posledních letech roste počet nových firem v oblasti informačních technologií, telekomunikací, biotechnologií a ostatních hi-tech oborů. Jihomoravský kraj výrazně podporuje rozvoj technologických a biotechnologických inkubátorů určených pro začínající firmy. To všechno pomáhá naplnit jeho vizi, že Jihomoravský kraj bude neustále nejvíce inovativní region v ČR a do roku 2013 bude patřit mezi dvacet nejinovativnějších regionů v Evropské unii.

Proč a kdy vzniklo Jihomoravské inovační centrum?
V současné době je JIC nejúspěšnější firmou na podporu inovačního podnikání v České republice. Mezi základní formy podpory pro začínající inovativní firmy a projekty patří finance, poradenství, kontakty a prostory. JIC provozuje Technologický inkubátor VUT – první a největší instituci svého druhu v České republice. Za tři roky fungování se inkubátor rozrostl o více než tři desítky firem.

Jednou z aktivit Centra je transfer technologií mezi vysokými školami a komerční sférou. Jaké aktivity na tomto poli vyvíjíte? Je možné uvést příklad úspěšně „komercionalizovaného“ projektu?
I když existuje řada vysokoškolských pracovišť, která mají partnery ve firemní sféře, soukromý sektor obecně stále velmi obtížně proniká k výsledkům výzkumu. Problémem bývá zacílení výzkumu a absence motivačních mechanismů. Aktuálně v regionu existují dvě Centra pro transfer technologií (CTT), a to při Masarykově univerzitě a Vysokém učení technickém. Obě centra jsou napojena na JIC. Tato spolupráce již přináší výsledky – mezi firmami umístěnými v Technologickém inkubátoru VUT je několik firem, které jsou založeny akademiky nebo studenty. Patří mezi ně například i úspěšná firmy Y Soft, jejíž zakladatel pochází z Fakulty informatiky MU a před několika dny dostal ocenění Začínající podnikatel roku 2006.

JIC se podílí na budování inkubátoru biomedicínských technologií, který se stane součástí kampusu MU. Mohl byste popsat projekt a roli JMK v něm?
Jihomoravský kraj a JIC uspěly v roce 2006 se zásadními projekty, díky nimž se výrazně zlepší prostředí pro začínající inovativní firmy v regionu. Ministerstvo průmyslu a obchodu schválilo čtyři projekty na výstavbu a provoz dvou nových inkubátorů v celkové hodnotě 265 milionů korun. Tři čtvrtiny nákladů na uskutečnění projektů zaplatí Evropská unie. Inkubátor INBIT bude stát v prostorách univerzitního kampusu Masarykovy univerzity v Brně-Bohunicích a nabídne tři tisíce metrů čtverečních pro zhruba třicet začínajících biotechnologických firem, které by měly vytvořit až dvě stě pracovních míst.

Hlavní novinky