Stačí se vrátit o několik let dozadu a podívat se na výhrady, které od zastánců neměnnosti tehdejšího systému studia zaznívaly. Na univerzitě se od té doby vytvořilo pružnější prostředí, ve kterém kreditový systém dovoluje nejen snadné započítání částí studia absolvovaného v zahraničí, ale především zvýšení pružnosti podmínek studia a způsobu jeho absolvování pro jednotlivé studenty, rozšíření možností individualizace obsahu studia, ale také zvýšenou atraktivitu univerzity pro zájemce o studium na ní, kteří o využívání těchto možností mají zájem.
Doktorské studium má řadu význačných charakteristik, kterými se vymyká z běžných zvyklostí studia bakalářského nebo magisterského. Užití kreditů pro kvantifikaci zátěže, kterou absolvují jednotliví doktorandi, by nemělo být principální těžkostí pro žádnou disciplínu, ve které doktorandi skutečně něco dělají, nejen čekají na to, až si „vysedí“ senioritní statut, ve kterém jim okolí přizná příslušný titul bez ohledu na to, co dělali, napsali nebo jakých výsledků dosáhli. Cenným přínosem však mohou být zejména dopady na interakci našich studijních programů s aktivitami v blízkém i vzdálenějším okolí mimo MU. Příležitosti pro doktoráty pod dvojím vedením nebo kombinované aktivity na více institucích budou mít systémově snazší cestu k plnohodnotnému zavedení do života i tehdy, nepřistoupí-li na kreditový systém v doktorském studiu všechny evropské vysoké školy, ale jen jejich část odpovídající desítkám procent jejich celkového počtu. Univerzita snáz vyjde z relativní uzavřenosti sama do sebe, což může významně posílit kvalitu našich doktorandů. Získáme prostředek, který časem pomůže i kvalitativnímu srovnávání doktorských studií v nesouvisejících oborech. Doktorandi zvyklí na flexibilitu, kterou jim kreditový systém poskytoval na nižších stupních studia, se v novém systému nepochybně snadno zorientují. Je zbytečné se na našich fakultách obávat změn, které univerzitu posunují do centra dění v evropském systému vysokoškolského studia. Dobré doktorské programy by neměly mít potíže s kvantifikací vyžadovaných studijních nebo výzkumných výkonů, která doplní obsahové požadavky na kvalitu a dopad odvedené práce, u zbylých může práce nad rozmýšlením kreditů a analýzou nároků jednotlivých částí nebo složek studia přispět ke zlepšení jejich úrovně.
Jiří Zlatuška,
děkan Fakulty informatiky MU