Antarktická stanice univerzity opět sloužila vědcům

Již druhou sezónu sloužila antarktická stanice Masarykovy univerzity české vědě. Na dobu šesti týdnů se stala dočasným pracovištěm i domovem pro patnáctičlenný tým vědců a dva technické pracovníky. Vědecký tým tvořili klimatologové a biologové z Masarykovy univerzity, botanici z Botanického ústavu Akademie věd a Jihočeské univerzity, ornitolog z Univerzity Palackého v Olomouci a geologové z České geologické služby. Jediným zahraničním účastníkem letošní mise byl skotský specialista na logistiku a pobyt v horském a chladném prostředí Nick Halls.

Výzkum na stanici Johana Gregora Mendla se stejně jako loni soustředil na aktuální problémy, jako jsou globální oteplování či problematika UV záření ve vztahu ke stratosférickému ozónu. Biologové pokračovali s instalací „skleníčků“, ve kterých je možné sledovat vliv oteplování na tamní vegetaci a prováděli měření fotosyntézy a fyziologických procesů na meších a lišejnících. Geologové dokončili terénní etapu geologického mapování, a tím i podklady pro první detailní geologické mapy odledněné severní části ostrova v měřítku 1:25000.

Nově se vědci zaměřili na výzkum jezerních ekosystémů. Ornitolog Václav Pavel zdokumentoval hnízdění kolonie rybáků a odebral vzorky pro analýzu DNA parazitů tučňáků oslích a kroužkových.
Z hodnot, které na svých přístrojích zaznamenal klimatolog Kamil Láska vyplynulo, že poslední antarktická zima byla relativně dlouhá. Minimální teplota naměřená v uplynulém zimním období na vrcholu ledovce ve vnitrozemí ostrova klesla až na minus 35 stupňů Celsia. Rychlost větru během sledovaného období až pětkrát překročila hranici 140 kilometrů v hodině a vítr byl doprovázen vydatným sněžením a písečnými bouřemi. Naopak právě skončené antarktické léto bylo ve srovnání s loňským relativně teplé, ale chudé na srážky. Další odlišností oproti loňsku byl nezvykle velký výskyt ledových ker a ledové tříště, která znesnadňovala plavbu na motorových člunech.

Stanici Johana Gregora Mendla, kterou postavila Masarykova univerzita za přibližně šedesát miliónů korun, tvoří budova pro ubytování a výzkumné práce a devět kontejnerů pro technické zázemí. Kapacita základny je patnáct až dvacet lidí. Pobyt a výzkum na stanici se uskutečňuje pouze v období antarktického léta, kdy se teploty pohybují kolem bodu mrazu. Provoz je z významné části zajištěn pomocí obnovitelných zdrojů energie.

Letos byla stanice vybavena novou anténou pro komunikaci s okolními antarktickými stanicemi a satelitním modemem, které poskytlo ČVUT, díky němuž bylo možné posílat krátké textové zprávy a datové soubory do České republiky.

Přestože stanice slouží vědcům z celé České republiky, náklady na zajištění provozu stanice a dopravu materiálu loni hradila Masarykova univerzita z vlastních rezerv. Letos byly potřebné prostředky získány z projektů jednotlivých účastníků, což mělo za následek uskrovnění ve vědecké oblasti. Vedení Masarykovy univerzity proto již druhým rokem žádá ministerstvo školství o převzetí alespoň části logistických nákladů nezbytných pro fungování stanice.