Zhruba tři měsíce strávili vědci letos na vědecké stanici Masarykovy univerzity v Antarktidě. Rekordně dlouhý pobyt jim umožnil nasbírat řadu vzorků a dat pro další zpracování i přes to, že větší část doby strávené na ledovém kontinentu jim práci komplikovalo počasí.
„Na stanici jsme přijeli těsně po sněhové bouři, takže vylodit všechen materiál, vysušit ho a uklidit, bylo náročné. Sníh pak komplikoval i vědeckou práci v dalších dnech, kdy byla řada lokalit pod sněhem a když se k nim člověk prodral, nemohl pracovat na plánovaných výzkumech,“ přiblížil letošní podmínky v Antarktidě Miloš Barták, který se věnuje výzkumu lišejníků.
Počasí se ale asi ve třetině pobytu umoudřilo a odborníci mohli splnit všechny plánované akce. Poslední třetinu expedice pak zase narušil mráz. „Asi tři týdny v kuse bylo minus patnáct stupňů a zamrzl nám i jediný zdroj pitné vody, nedaleký potok. Navíc při větru o rychlosti 15 až 20 metrů za sekundu a vlhkosti asi 60 procent se pocitová teplota pohybovala okolo minus 30 stupňů, takže venku se dalo pobývat maximálně dvě až tři hodiny,“ dodal Barták.
Přesto odborníci pokračovali v dlouhodobých výzkumech a přidali i nové disciplíny. Podařilo se jim například odebrat vzorky řas a sinic z nových lokalit, podrobněji prozkoumali biodiverzitu lišejníků, dokončili také výzkum hub, které tvoří plodnice a významný posun zaznamenali také při zkoumání mikroskopických hub. U některých nalezených druhů předpokládají, že by mohli být pro vědu zcela nové.
Hodně práce měli i ti, kteří se věnovali neživé přírodě. Klimatologové z dat, které stálé stanice na ostrově sbírají po celý rok, zjistili, že loňský rok byl teplotně průměrný. Přestože se proti rekordně teplému roku 2016 ochladilo, zjistili jejich kolegové, že ubylo hmoty ledovců.
„Mezi lety 2010 až 2014 se hmota ledovců v celé oblasti Antarktického poloostrova zvětšovala, poslední tři roky je ale trend opačný. Jde o přirozený vývoj klimatu, při němž se přes globální trend rostoucí teploty vyskytují epizody ochlazování. Dají se pozorovat například i na začátku 70. let nebo na konci 80. let minulého století,“ uvedl další účastník expedice Filip Hrbáček.
Přestože se letos vědcům podařilo část nasbíraných materiálů a dat zpracovat přímo na stanici, čekají je další měsíce až roky práce nad přivezenými vzorky.