Na problém s nedostatkem kvalifikovaných asistentů pedagoga ve třídách reagují velké změny ve výuce, které nedávno zavedla Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity a nyní má k dispozici první hodnocení změn ze strany samotných studentů.
Škola jim přidala více hodin různých forem praxí, v nichž tráví čas s dětmi. Změnila také společný pedagogicko-psychologický základ a zavedla reflektivní semináře, v nichž studenti vyhodnocují své první učitelské zkušenosti. Podle výsledků fakultního výzkumu vnímají studenti změny jako posun k lepšímu.
„Proti dřívější povinné jednosemestrální praxi v závěru bakalářského studia mají studenti dnes praxi dvousemestrální hned ve druhém ročníku studia a na ni naváže od akademického roku 2019/20 také povinná praxe ve třetím ročníku. Důvodem je kontakt studenta s praxí a její reflexe. Studentům to pomáhá blíže poznat nároky kladené na pedagogické profese,“ uvedla Jana Kratochvílová, vedoucí katedry pedagogiky.
Konkrétně praxe nyní v bakalářském studiu představují 144 hodin, a tento počet bude od září 2019 ještě navýšen na celkem 204 hodin ve třech semestrech. Dříve povinná praxe zahrnovala jen jeden týden, v rámci kterého studenti pracovali s dětmi 26 hodin.
Nové praxe vypadají konkrétně tak, že už ve druhém ročníku studia se vysokoškoláci mohou přihlásit do jednoho ze dvou nabízených předmětů. V předmětu „Asistentská praxe – asistent pedagoga“ vykonávají praxi ve vybrané třídě, kde asistují učitelům v jednotlivých vyučovaných předmětech.
V předmětu „Asistentská praxe – doučování“ studenti doučují individuálně žáky přímo v jejich rodinách, v neziskových organizacích či ve školách. Často jsou to děti ze sociálně znevýhodněného prostředí se specifickými potřebami vyžadující speciální přístup. Právě pochopení jejich situace by mělo být pro budoucí učitele největším benefitem.
V navazujícím magisterském studiu chodí studenti na praxi do škol již od prvního semestru studia. Celkově se na magisterském stupni jedná o 322 hodin praxe ve dvouoborovém učitelském studijním programu. Od letošního září se počet hodin zvedne na 376. Proti dřívějšku je důraz kladen především na aktivní účast studenta na praxi, takže je například požadováno více vlastní výuky nebo je zavedena povinnost tandemové výuky se zkušeným provázejícím učitelem.
Navýšení množství praktických hodin na fakultě doprovází inovovaná výuka společného pedagogicko-psychologického základu. V něm mají studenti mimo jiné předmět „Úvod do pedagogiky a psychologie“, který společně učí pedagog a psycholog, protože i v práci s žáky budou absolventi v jeden okamžik aplikovat znalosti a dovednosti čerpající z obou vědních disciplín.
Co na to studenti?
Protože šlo o velké změny, dělá se od zavedení změn v roce 2016 mezi studenty pravidelný průzkum, aby se zjistilo, jak změny vnímají. Z výsledků plyne, že časné zařazení praxí a reflexí do svého studia oceňují. Chválí klima školy (85 – 95 procent respondentů), na nichž praxe vykonávají, kolegialitu s učiteli a zázemí pro svoji práci. Líbí se jim také pomoc provázejících učitelů s plánováním výuky a její reflexí, formulováním cílů a opatření k profesnímu rozvoji.
Pozitivně hodnotí změny také studentská organizace Otevřeno, která vznikla koncem roku 2015 právě na brněnské pedagogické fakultě. Studenti vedení Tomášem Čaklošem chtěli pomoct urychlit modernizaci přípravy budoucích učitelů, a tak založili spolek, který má dnes pobočky na většině pedagogických fakult po celé České republice.
„Velmi si ceníme proměn na Pedagogické fakultě MU, která navyšuje nejen počet hodin praxe, ale zkvalitňuje i tolik důležitou pomoc studentům s vlastní praxí i její reflexí. Ceníme si také schopnosti fakulty naslouchat studentským potřebám, ve kterých byla kvalita praxe častým tématem. Společně s inovováním pedagogicko-psychologického základu se jedná opravdu o značný posun v přípravě budoucích učitelů,“ uvedl Dan Vykoukal, předseda brněnské pobočky Otevřeno. Všechny novinky jsou podle něj pro studenty novou výzvou, bez kterých ovšem osobnostní i profesní růst neproběhne.