Že je Brno studentské město, se říká už řadu let, co to ale v praxi znamená? A je to pro město jen přínos, nebo i problém? Že se na fenomén studentů ve městě lze dívat z několika perspektiv ukázala diskuze o budoucnosti Brna, které se na Ceitecu Masarykovy univerzity zúčastnili zástupci podnikatelské sféry, vedení města, akademické obce i samotných studentů.
Pohled Brňanů na přítomnost 65 tisíc studentů v Brně je různý. Někteří si s nimi spojují oživení města, a příjemnou atmosféru, jiní zas přeplněné tramvaje i zvýšený tlak například na cenu bydlení. Častým tématem diskuzí o studentském přínosu městu je trvalý pobyt, který studenti v Brně zpravidla nemají a nepřispívají tak skrze přerozdělené daně do městské kasy.
Jak ovšem upozornil primátora Jaroslav Kacer, je to poněkud jednostranný pohled. „Studenti v Brně každoročně utratí zhruba pět miliard korun a především jsou to jakési náboje přicházejících investorů a firem, kteří v nich vidí jistotu toho, že se v Brně budou moct rozvíjet.“
Přestože studenti často po promoci město opouštějí, zapojují se navíc aktivně do veřejného dění a čím dál víc také mluví do podoby Brna a způsobu jeho rozvoje. „Jsou významnou sociální silou a to, že město opouštějí, není vůbec na škodu. Jsou to pak naši ambasadoři ve zbytku republiky a v celém světě, budují naši dobrou pověst,“ myslí si ředitel Ceitecu Jiří Nantl.
Že město se studentským pohledem počítá a chce studentský potenciál využívat potvrdil i Kacer, který se podílí na organizaci studentské soutěže Muniss. „Před několika lety třeba studenti v této soutěži navrhli koncept brněnské karty, který město zrealizovalo v podobě projektu Brno ID. Uvědomujeme si také rozhled studentů vycházející z cestování po světě a vytvořili jsme proto projekt Brno Erasmus Student. Studenti, kteří přijedou do Brna na Erasmus nebo studenti z Brna na Erasmus vyjíždějící nám mohou přinášet tipy, jak věci fungují jinde ve světě,“ doplnil Kacer.
V diskusním panelu kromě Nantla a Kacera zasedla také socioložka Lucie Vidovičová z Fakulty sociálních studií MU, zástupce ředitele Jihomoravského inovačního centra David Uhlíř, ředitel společnosti Kentico Antonín Moravec a student Mendelovy univerzity Jan Kryčer. Panelisté diskutovali v pěti okruzích třeba o kvalitě života v Brně, soužití generací či o studentech na trhu práce.
I když byla debata postavena vždy na dvou protichůdných tezích, diskutující se více méně shodli na tom, že existuje jakási střední cesta, a Brno tak kupříkladu může být městem jak pro studenty, tak pro rodiny s dětmi i seniory. Stejně tak lze rozvoj města stavět současně na názorech studentů i odborníků, pokud se vhodně zkombinují.
Současný počet studentů v Brně odráží demografický stav české společnosti, nejvíce tady bylo studentů okolo roku 2010 a to zhruba 80 tisíc, od té doby jejich počet každoročně mírně klesá. Víc už by jich ve městě podle odborníků ani být nemohlo, nestačila by na to infrastruktura ani zázemí samotných univerzit.
