Vědci MU se vrátili z Arktidy

Brněnští vědci udělali další krok ve výzkumu arktických oblastí. Nainstalovali čtyři meteorologické stanice v okolí vznikající polární základny na Špicberkách, kterou zde staví Jihočeská univerzita. Z Masarykovy univerzity se projektu účastní také klimatolog Kamil Láska a botanik profesor Jan Gloser, kteří již v minulosti prováděli podobná měření na stanici J. G. Mendela v Antarktidě, kterou provozuje právě Masarykova univerzita.

„Naše letošní expedice měla tři hlavní cíle. Najít v centrální části ostrova Západní Špicberky několik lokalit s charakteristickou arktickou vegetací, na kterých budeme sledovat vliv klimatických změn. Dále pak na těchto stanovištích instalovat čtyři automatické měřicí systémy, které budou poskytovat údaje o klimatických podmínkách a informace o fyzikálních vlastnostech substrátu. A nakonec jsme chtěli nasbírat co nejvíce údajů pro vytvoření vegetační mapy této oblasti,“ říká o cílech expedice Kamil Láska. Špicberky jsou pro takto orientovaný výzkum velice výhodné. Jedná se o oblast, kde se velmi rychle mění charakter klimatu. Od západního pobřeží směrem do centrální části ostrova ubývají srážky a rovněž klesá teplota vzduchu. Tím zde zároveň vznikají specifické podmínky pro vegetaci.

Hlavním tématem obou projektů v Arktidě i Antarktidě je sledování reakce vybraných kosmopolitních druhů organismů na klimatické změny. Sledují se zde adaptační mechanismy, díky nimž dokázaly řasy, sinice a lišejníky přežít v takto na živiny chudém prostředí.
Obě expedice s sebou pro vědce nesou rozdílná rizika. Zatímco na jižní stanici vědcům práci stěžovalo počasí, které je i přes období polárního léta uvěznilo mnohdy na několik dní v prostorách stanice, na severu jsou největším problémem velká zvířata a zejména lední medvědi. Každý člen výpravy musel nejdříve absolvovat například cvičení ve střelbě. „Každá skupina pracující mimo stanici musí nosit kulovnici. Tím to ale nekončí. Veškeré měřicí přístroje i jejich nosné konstrukce instalované v terénu musíme dobře zabezpečit před poškozením nebo zničením většími živočichy, například liškami, popřípadě soby. V Antarktidě jsme se těmito věcmi nemuseli vůbec zabývat,“ říká Láska a dodává: „Určitě nejnáročnější je vždy logistická příprava celé expedice, kterou si musíme dělat sami a zabere nám hodně času. Tím, že Česko nevlastní výzkumnou loď nebo letadlo, jsme, bohužel, odkázáni na služby jiných států. To se promítá třeba do termínu začátku nebo trvání expedice a samozřejmě i do celkových nákladů za přepravu osob i materiálu.“

Oba výzkumy jsou organizovány v rámci projektu koordinovaného Norským polárním institutem, do nějž je zapojeno 16 zemí z celého světa. Jsou to například Finsko, Německo, Polsko, Švédsko, USA a další. Spolupráci s Jihočeskou univerzitou si Láska chválí: „Pracujeme s lidmi, které známe už hodně dlouho. Kromě nezbytného nadšení pro výzkum polárních oblastí nás spojuje hodně společných zážitků a rozmanité životní osudy.“

V příštím roce by vědci chtěli dokončit základní mapování a připravit vegetační mapu k publikování. Dále by chtěli ještě instalovat jednu až dvě mikroklimatické stanice, které by měly zahustit stávající síť měřicích bodů.